Spor Jiřího Paroubka a hraběte Peyraca o sociální spravedlnost

"My, Češi, kteří máme v základech našich tradic neotřesitelnou husitskou víru v lidské bratrství, důstojnost a sociální spravedlnost, musíme čelit všem projevům lidské agresivity a zloby, popoháněné chtivostí peněz," prohlásil Jiří Paroubek před třemi lety u příležitosti 581. výročí narození Jana Žižky z Trocnova.

„Spravedlnost nesnese přívlastků - spravedlnost je spravedlivá,“ tvrdil zase hrabě de Peyrac ve známem filmu Angelika, markýza andělů.

O Angelice jsem od rodičů slýchával jako o jednom z mála filmů, který se ze západu dostal za železnou oponu. Vždy jsem z filmové série zahlédl jen náhodné části a nikdy jsem neplanul touhou celý film vidět. Až do nedávna, kdy jsem zaslechl výše zmiňovanou větu hraběte Peyraca.

Přívlastek jako cesta k odbourání spravedlnosti

Peyrac měl ve filmu výhrady k přidávání přívlastků ke slovu spravedlnost, protože správně tušil, že přívlastek se přidává především proto, aby samotnou spravedlnost omezil, upravil podle něčích potřeb někoho.

Zatímco podstatou spravedlnosti je stejný přístup ke všem lidem bez rozdílu, tedy stejné tresty za stejné prohřešky apod., tzv. sociální spravedlnost žádnou takovou podstatu nemá. Je to nejasný nedefinovaný a nedefinovatelný „vznešený“ pojem, ve jménu kterého je možné dělat prakticky cokoliv, čímž se sociální spravedlnost dostává do přímého protikladu původnímu smyslu spravedlnosti.

Sociální, lidová, …

Sociální spravedlnost se tak může objevit  v nejrůznějších formách od Jánošíkovského bohatým brát a chudým dávat (a samozřejmě si dost nechat pro sebe), kdy se ve skutečnosti z jedné kapsy bere a do druhé dává, čímž se lidé nechávají  podplácet vlastními penězi, přes stanovování cen maximálních (regulované nájemné) i minimálních (výkupní ceny) a mnoho dalších regulací až po zvyšování moci odborů (i nad jejich nečleny).

Mezi spravedlností a sociální spravedlností je rozdíl asi jako mezi demokracií a lidovou demokracií. Ač na to podle své profilové fotky nevypadám, mám o spravedlnost vážné obavy. Ale koho to zajímá? Bez sociálních dávek to přeci nejde… (?)