Řádná dovolená a výpovědní doba

Obecně dle příslušných ustanovení zákoníku práce přísluší v případě rozvázání pracovního poměru v průběhu kalendářního roku zaměstnanci poměrná dovolená, případně dovolená za odpracované dny.

Pro jednoznačné zodpovězení chybí v dotazu tazatelky některé skutečnosti.
V případě, že tazatelka odpracovala za dobu trvání pracovního poměru k zaměstnavateli (do 31. 7. 2008) práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší jí vůči tomuto původnímu zaměstnavateli nárok na poměrnou část dovolené za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok, tj. 7/12 z 8 týdnů dovolené (23,5 dne). Nekonala-li však tazatelka v kalendářním roce pro téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží jí dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Za případně nevyčerpanou dovolenou ve vypočtené výši přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru náhrada mzdy, resp. platu ve výši průměrného výdělku, pokud se neuplatní dále uvedená dohoda zaměstnavatelů.

Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku pracovní poměr k jinému zaměstnavateli, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou (část dovolené), na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele (v konkrétním případě ve shora vypočtené výši) a která nebyla dosud vyčerpána ani za ní nebyla poskytnuta náhrada mzdy, resp. platu dosavadním zaměstnavatelem, jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a zúčastnění zaměstnavatelé se dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy, resp. platu za dovolenou (její část). Změnou zaměstnání se pro tento případ rozumí skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele. Jde však vždy o dohodu zaměstnavatelů (na základě předchozí žádosti zaměstnance), tj. nový zaměstnavatel nemá zákonnou povinnost tento požadavek akceptovat a nemůže být k uzavření takové dohody a akceptaci náhrady mzdy, resp. platu nucen. Skutečnost, zda tazatelka o takový převod nevyčerpané části dovolené na nového zaměstnavatele požádala, z dotazu nevyplývá, spíše se lze domnívat, že nikoliv.

Tazatelce vůči novému zaměstnavateli v případě nepřetržitého trvání pracovního poměru od 1. 8. 2008 do konce kalendářního roku 2008 vznikne opět nárok na poměrnou část dovolené, případně dovolenou za odpracované dny jak uvedeno shora, tj. v případě odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce jí vznikne nárok v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru, případně v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce, pokud by nebyla vykonána práce v délce alespoň 60 dnů v tomto kalendářním roce. Dobu čerpání dovolené potom dle zákoníku práce určuje zaměstnavatel. Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil shora uvedené podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky do konce kalendářního roku splní. V konkrétním případě je možné pouze doporučit, aby tazatelka dle svého zájmu nového zaměstnavatele o čerpání dovolené před splněním podmínek pro vznik práva na dovolenou požádala se současným zdůvodněním předpokladů o splnění těchto podmínek do konce kalendářního roku. I zde se jedná o posouzení a vůli zaměstnavatele, nejde o zákonnou povinnost.

JUDr. Marilla Kokešová, advokátka, AK Mašek a spol.