Při ukončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. V potvrzení o zaměstnání je zaměstnavatel povinen uvést:
- údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání
- druh konaných prací
- dosaženou kvalifikaci
- odpracovanou dobu
- existenci případných srážek ze mzdy s jejich zákonnou specifikací
- údaje o započitatelné době zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení.
Pouze na žádost zaměstnance a v odděleném potvrzení je zaměstnavatel povinen uvést údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu nezaměstnanosti.
Požádá-li navíc zaměstnanec o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat.
Potvrzení o zaměstnání /zápočtový list je zaměstnavatel povinen vydat v poslední den trvání pracovního poměru zaměstnance. Vydání potvrzení nemůže zaměstnavatel vázat na jiné skutečnosti, než je právě vlastní skončení pracovního poměru. Nelze vázat vydání potvrzení o zaměstnání na uhrazení náhrady škody, jako je tomu v konkrétním případě, či např. vrácení pracovních pomůcek apod. Nevydáním potvrzení o zaměstnání se tedy v konkrétním případě zaměstnavatel dopustil porušení povinnosti, kterou mu ukládá § 313 zákoníku práce. Splnění této povinnosti se může zaměstnanec domáhat žalobou u soudu. Doporučuji proto bývalého zaměstnavatele na tuto skutečnost upozornit s tím, že v případě nesplnění jeho zákonné povinnosti se budete vydání potvrzení o zaměstnání domáhat soudní cestou.
K otázce uváděného údajného nároku na náhradu škody stanoví opět zákoník práce jasná pravidla. Musí se jednat o škodu způsobenou zaviněným porušením povinnosti zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž zaměstnavatel je povinen zavinění zaměstnance prokázat (ledaže by se jednalo o odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat dle písemné dohody o odpovědnosti nebo o odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů). Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Hradí se skutečná škoda, a to v penězích, výše náhrady škody způsobené z nedbalosti však nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
JUDr. Marilla Kokešová, advokátka, AK Mašek a spol.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist



