Při ukončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. V potvrzení o zaměstnání je zaměstnavatel povinen uvést:
- údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání
- druh konaných prací
- dosaženou kvalifikaci
- odpracovanou dobu
- existenci případných srážek ze mzdy s jejich zákonnou specifikací
- údaje o započitatelné době zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení.
Pouze na žádost zaměstnance a v odděleném potvrzení je zaměstnavatel povinen uvést údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu nezaměstnanosti.
Požádá-li navíc zaměstnanec o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat.

Potvrzení o zaměstnání /zápočtový list je zaměstnavatel povinen vydat v poslední den trvání pracovního poměru zaměstnance. Vydání potvrzení nemůže zaměstnavatel vázat na jiné skutečnosti, než je právě vlastní skončení pracovního poměru. Nelze vázat vydání potvrzení o zaměstnání na uhrazení náhrady škody, jako je tomu v konkrétním případě, či např. vrácení pracovních pomůcek apod. Nevydáním potvrzení o zaměstnání se tedy v konkrétním případě zaměstnavatel dopustil porušení povinnosti, kterou mu ukládá § 313 zákoníku práce. Splnění této povinnosti se může zaměstnanec domáhat žalobou u soudu. Doporučuji proto bývalého zaměstnavatele na tuto skutečnost upozornit s tím, že v případě nesplnění jeho zákonné povinnosti se budete vydání potvrzení o zaměstnání domáhat soudní cestou.

K otázce uváděného údajného nároku na náhradu škody stanoví opět zákoník práce jasná pravidla. Musí se jednat o škodu způsobenou zaviněným porušením povinnosti zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž zaměstnavatel je povinen zavinění zaměstnance prokázat (ledaže by se jednalo o odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat dle písemné dohody o odpovědnosti nebo o odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů). Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Hradí se skutečná škoda, a to v penězích, výše náhrady škody způsobené z nedbalosti však nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

JUDr. Marilla Kokešová, advokátka, AK Mašek a spol.


Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist