Přečetl jsem si některé ohlasy "světového tisku" a "zahraničních účastníků" na slavnostní zahájení. Dojem mi kazí to, že názor většiny z nich je dán buď politickým názorem autora, nebo zemí jeho původu. Jak by mohl například Tchajwanec najít něco pozitivního v šou, prezentující velkolepou historii nesmiřitelného nepřítele jeho země?

Vlastně mohl by. Všimli jste si, jak jsme zvyklí házet velké skupiny lidí do jednoho pytle jen proto, že mají společnou národnost? Zkuste přitom najít podobnost mezi usedlým paličem slivovice z podhorské vesnice a navoněným kravaťákem, co si na konci manažerského dne skočí do trendy podniku na mojito a jointa. V politickém názoru by se pravděpodobně neshodli. A tak jsem schopen věřit, že i v Tchaj-wanu žijí lidé, sympatizující s Čínou, stejně jako se najde Australan, jemuž se líbilo, že ceremoniál byl "představením tisíců drilem sešněrovaných, zamračených vojáků, překvapivý svou bezostyšností a rozhodně ne subtilní demonstrací síly." (Sydney Morning Herald).

Ale za překvapivými názory je třeba jít dál než do agenturní svodky, dál než kam vás zavede první desítka "vygooglovaných" odkazů na síti. Mluvil jsem a napsal jsem si s několika známými doma i v cizině. (Mimochodem, mám mezi nimi i takové, co se nejenom nedívají, ale mají potřebu na potkání každého upozorňovat, že si přísně hlídali, aby byli v době pátečního přenosu daleko od televize. Nemám jim to za zlé, také jsem byl asi deset let otravný s tím, jak jsem zdůrazňoval, že jsem nikdy neviděl Titanic.)

Z odezvy těch známých, co se dívali, vybírám: "Musela tam být krásná atmosféra, asi sis to užil." - "Obsah čínský, ale jinak nic moc originálního". - "Rituál. Nuda". - "Jinak dobrý, ale vadilo mi tam, že nejsvětlejší etapa v dějinách Číny má být zrovna teď". - Ten poslední byl nejpolitičtější názor, co jsem si jemně, bez nátlaku vyprosil. Vlastně taky nic překvapivého.

Tak jinak. Zpátky do vyhledavače. Tady máme něco originálního: "Bylo to místo setkání antikristů, zatímco lidé jsou pronásledováni a hladovějí. K zblití a k posrání!" Škoda, že je to z chatu a autorem je někdo schovaný pod "User ID". No jo, vlastně. Komunistický pohlavár taoistické Číny si na Národním stadionu padl do náruče s muslimským krutovládcem Uzbekistánu, tak proč si nezanadávat.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit