Deblkanoisté Volf a Štěpánek: Stříbro a akce kulový blesk

/od našeho zvláštního zpravodaje

Nestačili pouze na Slováky Pavola a Petera Hochschornerovi, kteří v Pekingu završili zlatý hattrick - po zlatých medailích v Sydney a Aténách přidali třetí zlato i v Pekingu.

"Už jsem si říkal, že se budeme muset Hošíků (bratrů Hochschornerových, pozn. red.) zeptat, jak to zamýšlí s Londýnem," smál se v cíli Jaroslav Volf a naznačil tím, že oba kanoisté hodlají pokračovat v jedné lodi i nadále.

Na kanále v Šun-i si museli na rozuzlení olympijského závodu počkat. Semifinále se totiž jelo už včera, ale kvůli bouřce a nebezpečí zásahu bleskem byly závody přesunuty na dnešek. A jela se u jen finálová jízda. Po semifinále byli Štěpánek a Volf na třetím místě, navíc s nadějným více než třívteřinovým náskokem před čtvrtými Rusy.

"Měli to rozjeté bezvadně," přiznal trenér Ondřej Mohout. česká dvojice zvládla i úskalí finále a zvládla jízdu bez jediného doteku. Po dojezdu už měli oba čeští kanoisté jistotu bronzové medaile. Při zaváhání některé z dvojic před nimi, si mohli ještě polepšit. A to se i stalo. Němci Felix Michel a Sebastian Piersig nezvládli svou olympijskou premiéru a jízdu totálně pokazili, Češi se posunuli na druhou příčku.

Co bylo horší, čekat v Aténách, zda budete bronzoví, nebo čekání tady?

Volf: Nevím, co bylo horší, jestli čekat v Aténách ze čtvrtého místa na třetí, nebo teď. Celou noc jsme si říkali - byla to pro nás taková nestandardní situace, že to nemá cenu řešit. Všichni to mají stejný. Nezbývalo, než se s tím vyrovnat a soustředit se na druhou jízdu

Jak se vám spalo?

Volf: Docela dobře. Sice mě spolubydlící Jéža (kanoista Ježek, pozn red.) vzbudil asi ve čtyři ráno, když se vrátil z tahu, ale pak jsem díku bohu usnul. Takže dobrý (smích).

Štěpánek: Byl jsem vzhůru už v šest, protože Vávra (kajakář Hradílek) strašně chrápal. Ale v pohodě. Samozřejmě to bylo nestandardní čekat 24 hodin na druhou jízdu. Já jsem si po obědě balil v olympijské vesnici banány, jako že budu potřebovat jídlo mezi jízdami a až pak jsem si uvědomil, že jedu jenom jednu. Věděli jsme, že na to máme a jsem obrovsky šťastný.

Jaké byly první pocity po dojezdu?

Volf: Byl jsem rád, že se nám povedla druhá čistá jízda tady na olympiádě. Většinou se nám letos moc nedařilo, tohle je pro nás taková malá výhra. A když jsem viděl, že máme medaili, tak už jsem nic neřešil.

Vítězné gesto v cíli tedy znamenalo spokojenost i s bronzem?

Volf: Spíš jsem byl spokojený s jízdou. Nebylo to úplně excelentní, ale na to, jak je olympijský závod vypjatý, se nám povedl poctivý výkon.

Bylo komplikací i to, že ještě dnes letíte domů. Museli jste balit?

Volf: Já měl zabalíno už předevčírem.

Štěpánek: Já jsem balil včera, ale já se nechal samozřejmě rozptýlit blbostmi, takže když jsme jeli už na kanál, zjistil jsem, že nevím, kde mám pas. Tak jsem se podíval do baťohu a pas tam nebyl. Tak jsem říkal, Járo vyraž a já přijedu za tebou. Dvě hodiny před tím, než jsme jeli na kanál, jsme už poslali tašky do českého olympijského domu. Tak jsem ještě volal jedné paní a ta ho našla v jedné z nich. Navigoval jsem ji, našla ho a pas se jmenoval Ondřej Štěpánek. Ulevilo se mi (smích).

Volf: Začíná pro nás akce kulový blesk s různými přesuny. Musíme zabalit lodi, dopravit je na letiště, pak zajet do olympijského domu na nějaký rozhovor, taky ještě nejspíš doping, pak ještě něco dobalit a za pět dvanáct v noci mizíme. Bude to pořádný závod s časem.Do teď to byla nuda.

Na olympiádách jste skončili pátí, třetí, teď druzí. Takže v Londýně...

Volf: Už jsem říkal, že se musíme s Hošíkama domluvit, jak to v tom Londýně zamýšlí.

Štěpánek: Já myslím, že bychom to mohli spolu do Londýna ještě vydržet.

Co vám proběhlo hlavou, když vám cestu ke stříbru otevřeli Němci pokaženou jízdou?

Štěpánek: Abych řekl pravdu, tak jsem to čekal. Když jsem byl na první olympiádě, tak jsem byl taky hodně nervózní, nemohl jsem skoro nic pozřít k jídlu. Není to ode mě žádná škodolibost,ale čekal jsem, že se Němci z toho trochu po... Ten tlak je obrovskej.

Věřil jsem ve stříbro? Jak dlouho teď nechcete vidět pádlo?

Štěpánek: Za čtrnáct dní máme mistrovství republiky. Tak až potom.

Volf: Asi týden na to nesedneme, ale před mistrovstvím se půjdeme svézt, aby to doma nevypadalo, jakože tady to byla náhoda. Nenecháme to plavat.

Co si pořídíte pořídíte za peníze, které za medaili dostanete?

Štěpánek: O tom jsem nepřemýšlel. Máme opravdu všechno a když něco potřebujeme, tak si to koupíme. Manželka říkala, hlavně nevoz kraviny, tak přivezu medaili. A peníze mě v tuhle chvíli nezajímají. Máme medaili.