Čína vs. USA. Očekávaný souboj vyhrál pořadatel her

/Od našeho zvláštního zpravodaje/

Souboj titánů. Jak jinak nazvat medailové dostihy dvou aktuálních světových sportovních velmocí USA a Číny. Při srovnání dvou parametrů by se dalo říct, že duel skončil remízou.

Čína je však o krok výš třeba i proto, že ve srovnání s Aténami získali čínští sportovci o devatenáct zlatých medailí víc. Naproti tomu Američané museli v Pekingu spolknout několik nepříjemně hořkých soust.

Sprinterské zklamání

Tím nejhůř stravitelným byl propadák na atletických sprinterských tratích.

Poprvé v historii olympiád nevyhrál žádný americký sprinter či sprinterka ani jeden ze šesti závodů na 100, 200 a štafetu 4x100 metrů.

"Když máte v olympijské výpravě šest set sportovců v jednatřiceti sportech, musíte počítat s tím, že přijde i nějaké zklamání," komentoval nečekaný výpadek generální ředitel Amerického olympijského výboru USOC Jim Scherr.

Ještě mnohem hořčím soustem byl fakt, že USA poprvé od roku 1992 nevyhrály hodnocení národů podle počtu zlatých medailí. Zatímco Američané nasbírali v Pekingu 37 nejcennějších kovů, pořadatelská země ještě o čtrnáct víc - celkem 51.

"Úroveň zlepšení čínských sportovců nás možná i zaskočila. Prosadili se i ve sportech, o nichž jsme byli přesvědčeni, že v nich jen velice těžko mohou získat medaile," připustil Scherr na tiskové konferenci olympijského týmu USA.

A kontroval tím, že americký tým se zaměřil na zisk co největšího počtu medailí. A byl úspěšný. Celkem získal 110 kovů. Nejvíc v historii her.

Podle čínského vzoru?

Čínští sportovci triumfovali nejen ve svých tradičních "silných" sportech, ale prosadili se i v dalších.

Čína jasně předčila Spojené státy v badmintonu, skocích do vody, vzpírání a stolním tenisu. Skóre Čína versus USA je v těchto čtyřech sportech drtivé - 20:0.

"Utěšovat se tím, že v těchto sportech nemáme tradici a Čína v nich dominuje, nám nepomůže. Musíme se lépe učit. Třeba i na čínském vzoru," prohlásil šéf USOC Peter Uberroth.

Jako příklad uvedl čínské beachvolejbalistky, které obsadily druhé a třetí místo na olympijském turnaji. "A přitom před deseti roky ani pořádně nevěděly, co je to za sport," poznamenal Uberroth.

USA: "Čína není jen lepší než my, ale než celý svět"

Nevidí za tím žádná kouzla. Jen tvrdou práci. A podle jeho slova neporážejí Číňané jen USA, ale i celý zbytek světa. "Stoupají v žebříčku prakticky v každém sportu. I proti zbytku světa," poznamenal Uberroth.

Vidět to je například na gymnastice. V Aténách získala Čína jediné zlato, v Pekingu už osm nejcennějších kovů ve sportovní gymnastice a na trampolíně.

"Za deset let jsme dosáhli toho, co Evropě a USA trvalo čtyřicet let," prohlásil Sü Sing-kang, trenér zlatého trampolinisty Lu Chun-long.

"Mají propracovaný systém přípravy a tréninku, angažovali nejlepší odborníky, výborně pracují jejich sportovní centra a navíc při počtu obyvatel Číny mají obrovský výběr talentů," vypočítal Uberroth důvody čínského vzestupu.

"Domnívám se, že v Londýně v roce 2012 bude Čína první zemí v historii olympiád, která obsadí všechny sporty," dodal Uberroth.

Dřina a tvrdá práce ve sportovních centrech

"Vrcholový sport není o relaxaci, ale o tvrdé práci. Vysvětlení úspěchů je prosté. Tréninková dřina od rána do večera a každý den," řekl Kuo Ťing-ťing, dvojnásobný vítěz ve skocích do vody.

Za čínským vzestupem je systém špičkových sportovních center. Jedenáct největších je rozeseto po celé Číně.

Některá jsou i hodně specifická. Například ve městě Tuo-pa v provincii Čching-chaj, které leží v nadmořské výšce 2365 metrů a průměrná roční teplota tam je pouhých 6,5 stupně Celsia.

Původně vojenská základna byla v roce 1982 přeměněna na sportovní centrum a investice do rekonstrukcí a úprav přišly za posledních dvacet let na dvě miliardy jüanů (zhruba 290 milionů dolarů).