Darwin, evoluce a moderní léky

Uplynulo 150 let od vydání slavné Darwinovy knihy o přírodním výběru. O jeho teorii už nikdo nepochybuje. Ve své době byla logickým vyústěním poznatků, které se nahromadily. Žijeme z ní dosud všichni. Skoro ve stejné době spatřil světlo světa snad nejpopulárnější lék založený na chemickém principu, aspirin, před druhou světovou válkou byl stejným průlomem objev prvního účinného antibiotika – penicilinu. Pomohl nejen zraněným vojákům na frontě, ale odstartoval zlatou éru vývoje dalších lepších antibiotik, které spolu s vakcinací v poválečném období vedly k dramatickému poklesu úmrtí na infekční nemoci ve vyspělém i třetím světě.

Druhá polovina dvacátého století pak byla etapou objevů řady léků na závažné choroby sužující hlavně tu bohatší část lidstva – oběhové nemoci, rakovinu, psychická onemocnění. Život si už nedovedeme představit bez berliček v podobě léků proti bolesti.

Dalo by se skoro říci, že hlavní směry léčby se už vyčerpaly. Na nejzávažnější nemoci máme vždycky po ruce něco docela účinného. Přece ale, a teď se vracím kruhem zpět k evoluci a genetice, naše léčba je dosud buď symptomatická, když koriguje jen příznaky, nebo je sice kauzální, protože léčí příčiny, ale neumí zasáhnout na úrovni genetické informace v každém z nás uložené. Jistě, jsou dokonalé diagnostické postupy, které předem určí jaká terapie je pro koho nejlepší. Genetické zásahy nás ale teprve čekají. A jak to vidíme už teď na banálním příkladu geneticky upravených plodin (co ale jiného je odedávna známé umělé křížení!), i tentokrát, jako v případě Darwinově, se šikuje různorodá kohorta lidí, kteří budou z různě ideologicky podbarvených důvodů křičet. Tak to ale v životě chodí, není vítězství bez boje.

RNDr. Roman Lapka, CSc.

Ředitel duševního vlastnictví