Hřiby rostou jako divé

Byla to seriózní zpráva České tiskové agentury. Opírala se o slova předsedy České mykologické společnosti: Hub v lesích je málo a situaci nezlepší ani případné srážky. S výjimkou hor nerostou houby skoro nikde, zvláště pak nerostou v středních Čechách. Pokud se vůbec objeví, tak až v polovině září.

Vyzbrojen touto čtvrteční informací, vyjel jsem si v sobotu se psy do lesů kolem Kytína jen tak na procházku. Jsou to honiči, pohyb potřebují, i když houby zrovna nerostou. Bylo mi pravda trochu divné, proč u cesty stojí tolik aut, ale říkal jsem si, že se asi milovníci cyklistiky hromadně loučí s létem. Na cestách kolem Kytínské louky mají báječné podmínky a z Prahy je to jen kousek.

Pak mi bylo trochu divné, proč se mezi stromy pohybuje tolik lidí. Většinou měli koše a ty koše byly plné. Někteří houbaři se z lesa už vraceli. V jedné ruce drželi plný koš a v druhé svírali neméně plnou tašku.
Nevím jak jinde, ale na brdských hřebenech se o tomto víkendu konaly houbařské orgie. Ještě že jsem měl v kapse aspoň malou tašku. Tolik pravých hřibů jsem dohromady viděl naposledy tuším v roce 1969.

Byl to neuvěřitelný zážitek. Našinec, který sezónu zahajuje penízovkou sametonohou a končí ji čirůvkou fialovou, sice může z přírody nosit nějaké houby od ledna do prosince, ale nad hřib smrkový stejně není. Snad jen smrk dubový se mu může rovnat.

Jen to mě mrzelo, že jsem na zprávu ČTK naletěl zrovna já, který dlouhá léta varuje celé své okolí, ať slepě nevěří všemu, co slyší v televizi a čte v novinách. Autoři zpráv se často musejí spoléhat na to, co někdo říká. A to někdy bývá dost ošidné, zvláště když jde o předpověď budoucího vývoje. Informační zdroj se může prostě mýlit, případně si může hřát nějakou vlastní polívčičku.

V tomto případě vrchnímu mykologovi pravděpodobně říkala veškerá zkušenost a intuice, že houby ještě nevyrazí, protože bylo dlouho sucho a teplo. Ale houby se, potvory, rozhodly jinak. Lze si ovšem také představit, jak si předseda houbařské společnosti doma tajně chystá nůši, brousí nožík a leští holínky, přičemž škodolibě uvažuje, jak to zařídit, aby mu při sběru nepřekážely davy amatérských houbařů.

Nejpozoruhodnější však v tom lese nebyl počet hřibů, nýbrž počet bezdomovců, kteří je sbírali. Nějak se o té houbové explozi museli dozvědět, a z rozhlasu to nebylo. To je tedy úroveň, když seriózním zprávám nevěří už ani bezdomovci!