Etnické potraviny mají na čem stavět

Na úvod zajímavá data potvrzující výše uvedené: k 31. květnu letošního roku evidovalo Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR v České republice 410 094 cizinců, z toho 165 165 cizinců s trvalým pobytem, 244 929 cizinců s některým z typů dlouhodobých pobytů nad 90 dnů. K tomuto datu měli nejčastější zastoupení občané Ukrajiny (126 613; 31 %) a Slovenska (71 591; 17 %). Dále následovala státní občanství: Vietnam (55 991; 14 %), Rusko (24 549; 6 %) a Polsko (21 092; 5 %). Pro srovnání, k 31. 12. 2000 u nás pobývalo o polovinu méně cizinců, přesně 201 tisíc.

K cizincům přidejme rostoucí počet Čechů s nadprůměrnými příjmy a zájmem experimentovat a znovu si vychutnat jiné chutě i vůně, poznané během cestování po celém světě. A máme výsledek v podobě zvětšující se základny spotřebitelů pro nabídku výrobků, které lze řadit mezi etnické potraviny.

ZE ZAHRANIČNÍCH JSOU DOMÁCÍ

Dnes se sice jedná o malý tržní segment, ale jeho význam v ČR postupně roste. Vždyť již dávno u nás zdomácněly "kdysi" francouzské bagety, švýcarský kroucený chléb, italská pizza, arabský chléb pita, grahamový chléb z USA, italský moučník tiramisu, Sacher dort z Vídně či linecké těsto z Lince. Díky speciálním prodejnám a obchodním řetězcům (vedeným snahou permanentně obměňovat nabídku a přilákat tak velké a malé, tedy i etnické cílové skupiny) mnohdy už ani nepomyslíme na prapůvod eskyma, kaviáru, kuskusu, cizrny nebo gyrosu, které se postupně stávají součástí tuzemského jídelníčku.

Například v rámci pekařského oboru se podle Evy Novákové, marketingové manažerky společnosti Ireks Enzyma, na českém trhu už běžně uplatňuje litevský sladový chléb (sytě hnědý, lehce nasládlý chléb s vlašskými ořechy nebo s rozinkami), chleby "severského" typu s celými zrny a vyšší kyselostí, sýrové snacky s tapiokovým škrobem původem z Brazílie, kukuřičné chleby a pečivo vyráběné po vzoru Chorvatska, italský lehký chléb ciabatta a olivami plněné bílé pečivo foccacia, slané moučníky a táče po vzoru severní Evropy a další. Zatímco u těchto výrobků jde buď o splnění celních podmínek pro dovoz, nebo o obstarání surovin a nabytí znalostí potřebných pro jejich výrobu, tzv. košer potraviny vyžadují výjimečnou "péči".

MAXIMÁLNÍ ZÁRUKA KVALITY

Pro představu, ve všech fázích výroby musí producenti zajistit, aby suroviny, výrobní zařízení i samotný výrobní proces neodporovaly pravidlům židovské víry. Při každém výrobním kroku dohlíží na dodržování těchto pravidel zástupce židovské obce, který svou přítomností ručí za splnění všech podmínek. Výrobní procesy, které trvají delší dobu, probíhají sice bez přítomnosti zástupce židovské obce, ale ten je přítomen u přesunu surovin, následně příslušné nádoby zapečetí a při dalším výrobním kroku je opět odpečetí. "Pokud by bez přítomnosti zástupce židovské obce došlo k poškození jeho pečeti, materiál již není možné pro košer výrobek použít," dodává Markéta Matějčná, marketingová ředitelka, Rudolf Jelínek (košer výroba má v této vizovické firmě více než sedmdesátiletou tradici).

Na základě splnění všech podmínek získá firma tzv. hechšer (potvrzení o dodržení košer podmínek), který může umístit na etiketu výrobku a je pro zákazníka potvrzením o dodržení těchto podmínek. Nezbytný certifikát má omezenou dobu platnosti a je nezbytné jej pravidelně obnovovat. Takto "ošetřené" produkty jsou oblíbené nejen u zákazníka, který požaduje dodržení košer postupů. Košer certifikáty jsou pro mnoho spotřebitelů nežidovské víry zárukou kvality výrobku a kupují je, pokud chtějí maximálně kvalitní pokrm nebo dárek.

ZATÍM PŘEVAŽUJE EXPORT

Trh s košer potravinami je v řadě okolních zemí rozvinutější, s množstvím specializovaných obchodů nebo obchodních sítí. U nás se na ně zatím soustředí především společnosti s dlouholetou tradicí a výrobky, které mají šanci prosadit se v zahraničí.

Není překvapující, že celosvětově roste prodej košer destilátů a lihovin. Česká republika se pomalu začíná připojovat. Markéta Matějčná srovnává: "Zatímco v USA, které představují největší odbytiště pro naše košer destiláty, je nejvyšší poptávka po bílé a zlaté, 5- nebo 10leté slivovici, na tuzemském trhu ještě dynamičtěji roste prodej košer hruškovice Williams. To je stejný trend jako u prodeje našich běžných destilátů v tuzemsku."

Příležitost rostoucího zájmu o košer potraviny využívají i pivovary. Například Budějovický Budvar má nepřetržitě od roku 1995 košer certifikát pro světlý ležák Budweiser Budvar. "Původně jsme certifikát potřebovali pouze pro export do Izraele, kde je velmi významná skupina zákazníků a konzumentů, pro které je certifikát nezbytný. V poslední době ale roste i počet zákazníků z ČR, kteří certifikát vyžadují," upozorňuje Petr Samec, PR manažer pivovaru.

Podobnou taktiku zvolil i Královský pivovar Krušovice, který obnovuje tento certifikát pro všechna krušovická piva od prosince 2004. Podle marketingové manažerky pro export Martiny Pastorové díky tomu ročně směřuje na izraelský trh zhruba 2,5 až 3 tisíce hl krušovického piva. Ve spolupráci s izraelským partnerem začal vyrábět košer pivo Nitro Beer i Pivovar Nymburk. Je určeno především pro export, a to nejen do košer obchodů, ale i běžných obchodních řetězců v Izraeli a USA. Ovšem situace se může změnit, protože ředitel pivovaru Pavel Benák je přesvědčen, že prodej košer potravin se bude určitě zvyšovat a nebude se jednat o produkty pro úzký okruh spotřebitelů. Košer víno lze najít také v nabídce mostecké společnosti České vinařství Chrámce.

PRODEJCŮM POMÁHÁ INTERNET

Nabídka etnických potravin se u nás teprve "nadechuje", ale cizinec i český spotřebitel má v případě zájmu možnost zajít k některému z retailerů, který nabízí zahraniční (exotickou) produkci - zpravidla rozdělenou do sekcí podle zemí -, ale také ke specializovanému prodejci. Příkladem je obchod Farah v pražské Myslíkově ulici. Stejnojmenná firma nevyrábí, pouze dováží cizokrajné potraviny. "Máme striktní požadavky, co se týče složení, hygieny, skladování a doby trvanlivosti," přibližuje svou filozofii majitel Shedid Bessisso. V jeho prodejně se nejvíce prodává koření, sladkosti / cukrovinky, luštěniny - čočka -, kuskus, rýže basmati a speciální halal maso. Klientele, kterou ze 40 % tvoří cizinci žijící na území ČR, ze 40 % Češi a z 20 % muslimové, jsou výrobky nabízeny přímo v obchodě (vzorkovně), dále přes internet a telefonní objednávky s dovozem domů.

Výhradně japonské potraviny nabízí Japa, prodejna na pražském Puškinově náměstí. Hlavním prodejním esem je sushi, ale také různé suroviny k přípravě japonské kuchyně, hotová jídla a instantní potraviny. Jeho majitel Tomio Okamura provozuje také internetový obchod. Na stejném náměstí lze najít obchod s ruskými specialitami, Kalinka. Rusové i Češi sem přicházejí hlavně za zmrzlinou, ale kupují i kaviár či sterilované okurky. V nabídce jsou také ruské uzeniny nebo sterilované zeleninové omáčky, vyráběné v Německu žijícími Rusy. Lze tu koupit i Leningradské eskymo, ovšem vyrobené v Litvě. Globalizace se tedy nevyhýbá ani etnickým potravinám.

Petr Hříbal

Obchody s košer potravinami

Prodejny, kde je možné nakoupit košer potraviny nebo potraviny s hechšerem (rozlišením):

Košer obchod: víno, maso atd. - v budově Pražské židovské obce, Maiselova 18, Praha 1

Coffee Heaven: příchutě do kávy. Pařížská 1, Praha 1, OC Letňany a OC Novy Smíchov

Cullinaria: zmrzlina, hořčice, sušenky, krekry, čokolády atd. - Skořepka 9, Praha 1

Obchod Farah - orientální potraviny: zeleninové konzervy Baktat, chumus, pita atd. Myslíkova 5, Praha 1

Palác Flora: stánek s čokoládami a cukrovinkami, Vinohradská 151, Praha 3

Nonstop Manni Mini Market: zeleninové konzervy Baktát atd. - Revoluční 13 , Praha 1

Video gourmet: košer potraviny z USA: arašídové máslo, instantní buchta atd. - Jakubská 12, Praha 1

Zdroj: Průvodce košer potravinami v ČR, www.fzo.cz