Úroveň dosaženého vzdělání: záleží na píli, pracovitosti a vlastní schopnosti

Necelé dvě třetiny oslovených souhlasily s tvrzením, že každý člověk má v ČR možnost dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem (15 % respondentů souhlasilo "rozhodně“, 48 % "spíše“). Třetina českých občanů zastává názor opačný
- odpověď "spíše ne“ zvolilo 25 %, odpověď "rozhodně ne“ 8 % dotázaných. Z časového srovnání vyplývá, že rozložení názorů v české veřejnosti je v posledních třech letech víceméně konstantní. Jistý posun lze zaznamenat v "záporných“ odpovědích, jejichž počet od roku 2005 v součtu těch rozhodných i méně rozhodných klesá. Analýza základních sociodemografických znaků ukázala, že rozhodný souhlas s předloženým tvrzením volili častěji vysokoškoláci a středoškoláci, potenciální voliči ODS a lidé s proklamovanou dobrou životní úrovní.

Na dosažení konkrétní úrovně vzdělání má podle mínění bezmála všech Čechů největší vliv píle, pracovitost a vlastní schopnosti. Téměř tři čtvrtiny oslovených se domnívají, že vliv sehrává i vzdělání rodičů, kolem dvou třetin respondentů pak přisuzuje vliv i původu z bohaté rodiny a tomu, že "člověk zná správné lidi“. Jako nedůležité naopak vnímají Češi rasu či národnost (59 %) či pohlaví (84 %). Analýza druhého stupně ukázala, že - při třídění podle dosaženého vzdělání respondentů - přisuzují lidé s (neúplným) základním vzděláním v porovnání s respondenty s vyšším dosaženým vzdělanostním stupněm častěji důležitost "známostem správných lidí“ a "původu z bohaté rodiny“.

Tři čtvrtiny dotázaných se domnívají, že jejich vlastní vzdělání jim poskytlo všeobecný přehled a kvalifikaci v oboru. O něco menší díl respondentů (71 %) si myslí, že vzdělání u nich posílilo smysl pro odpovědnost. Nadpoloviční většina českých občanů se dále domnívá, že vzdělání je naučilo vytvářet si vlastní názor a rozšířilo jejich kulturní přehled.
Téměř vyrovnané byly kladné a záporné odpovědi u možnosti "jednat s lidmi“ - podle mínění 49 % respondentů je to naučilo právě vzdělání, 48 % z nich však zastává názor opačný. Čtyři pětiny oslovených se domnívají, že je vzdělání nenaučilo orientovat se v politice, kladný postoj u této položky vyjádřilo 16 % účastníků výzkumu.

Třídění druhého stupně ukázalo, že i u této otázky bylo štěpící linií zejména vzdělání respondentů: zatímco vysokoškolsky vzdělaní lidé častěji souhlasili s tím, že jejich školská dráha jim poskytla všeobecný i kulturní přehled, kvalifikaci, schopnost jednat s lidmi, orientaci v politice a posílila smysl pro odpovědnost, lidé se základním vzděláním se u těchto položek stavěli ke svému vlastnímu vzdělání kriticky.
Co se týče věku, dotázaní v kategorii 30-44 let se častěji domnívají, že jejich vzdělání jim "spíše neposkytlo“ kulturní přehled, zatímco šedesátiletí a starší respondenti zas častěji než ti mladší uváděli, že jejich vzdělání jim rozhodně posílilo
smysl pro odpovědnost.

Zdroj: CVVM