Paulson má 700 miliard, čeští odborníci předvídají katastrofu

Sněmovna reprezentantů se v pátek přidala k Senátu a schválila plán na poskytnutí až 700 miliard dolarů americkému ministerstvu financí na nákup pochybných aktiv na americkém finančním trhu.

Jelikož šlo o zprávu očekávanou, finanční trhy nereagovaly nijak výrazně. Akciové trhy ztratily okolo 1,5%, což je ve srovnání s poklesy a růsty během týdne téměř zanedbatelné. Nedošlo ani k nějakému uvolnění na finančních trzích, mezibankovní sazba LIBOR na tři měsíce vzrostla na 4,33%, což je nejvíce od ledna 2008. Ještě horší je, že rozdíl mezi LIBORem a mezi tříměsíční sazbou vládních dluhopisů (TED) vzrostl na 3,88%, což je vůbec nejvyšší úroveň v historii a ukazuje to, že "útěk" z peněžního trhu trvá dále a možná se prohlubuje.

Pozitivní zprávy jsou spíše dlouhodobější povahy: Banka Wells Fargo se rozhodla podat nabídku na převzetí karolínské banky Wachovia, kterou přes víkend převzala vláda USA a dohodla její prodej Citigroup. Pozitivní je, že Wells Fargo je ochotné za Wachovii zaplatit (15 miliard dolarů) a nechce ani žádné vládní garance za úvěry Wachovie. To je mnohem lepší nabídka než od Citigroup, která chtěla garantovat celých 270 miliard dolarů úvěrů Wachovie. Investoři jsou dále povzbuzeni tím, že za tahem Wells Fargo vidí jejího 9%-ního vlastníka, kterým není nikdo než Warren Buffet. Pokud Buffet kupuje banky (minulý týden investoval 5 miliard dolarů do Goldman Sachs), nemohou ty banky být v tak beznadějné situaci.

V této bouřlivé situaci, kde každá analýza finančních trhů operuje miliardami a je zatížená technickými detaily mě upoutal souběh tří komentářů z české strany (dva ze včerejška, jeden starší). Při jejich čtení jsem si připadal, jako by byly z jiného světa. Posuďte sami.

Petr Mach argumentuje, že celý plán na podporu finančního sektoru je chybný a že poškodí daňové poplatníky. Uvádí půvabný příklad podpory dojíždění na práce pomocí daňových úlev (20 dolarů za každý den a člověka, který do práce přijede na kole!), přidaný k plánu, aby jej podpořili i váhající kongresmani. V tom má úplnou pravdu a Senát přidal ještě lepší perly: například vynětí výroby dřevěných šípů do dětských luků z daně z prodeje... To jsou úžasné výdobytky amerického daňového systému, nad kterým si ekonomové zoufají už celá desetiletí. Diskvalifikuje to však celý plán na poskytnutí 700 miliard dolarů? Bohužel, na argumenty si musíme počkat, neboť Petr Mach dále píše: "Článek o příčinách krize – nezdravých státních regulacích, státních manipulacích s úrokovou mírou a státem založených organizacích na podporu bydlení pro chudé Fannie Mae a Freddie Mac budu publikovat v pondělním vydání časopisu Euro." Tož se těším!

Dalším příkladem je komentář prezidenta Klause pro Ekonom. Podle něj by náklady finanční krize měli nést akcionáři bank, ne daňoví poplatníci. To je jistě pravda, a taky že je nesou. Stačí se zeptat akcionářů Bearn Sterns, Lehman Brothers, AIG, Freddie a Fannie či Wachovie. Ale právě proto, že problém je mnohem větší, než aby ho "unesli" jen akcionáři bank bude teď Henry Paulson vykupovat aktiva až za 700 miliard dolarů (což je, hádám, více než celá kapitalizace zbývajících bank na trhu). Právě proto, že finanční sektor pracuje s cizími penězi a "leveraguje" je (omlouvám se za ošklivý výraz), je tak nebezpečný a většinu přísně regulovaný. Takže děkujeme za radu, ale moc k užitku věru není.

To názor Jiřího Kinkora je ještě průraznější: v Americe kolabuje socialismus, protože kapitalismus v Americe nikdy nebyl. Uh.. Kapitalismus podle Ayn Randové tady opravdu nikdy nebyl, stejně tak jako nebyl nikde jinde. Takže ano, můžeme Ameriku označit za socialistickou (jaké bude pak Česko?) a říct, že za všechno může socialismus. Co s tím, ale proboha? Zpátky na stromy? To asi nepůjde, přinejmenším proto, že napřed musíme zaplatit těch 700 miliard dolarů :-)

Není to úleva? Žádné LIBORy, Dow-Jonesy, TEDy, swapy, v Čechách stačí na všechno selský rozum.