Posláním lékaře je léčit, nikoli zabíjet

Když se v posledních dnech blogovalo o životě a smrti, bylo to většinou v souvislosti s burzami, kapitalismem či Islandem. Možná i proto si mnozí nevšimli záslužné aktivity Hnutí pro život, která se k hraničním životním otázkám vyjadřuje optikou, srozumitelnou všem smrtelníkům. 25. září byl každému českému lékaři (cca 40.000) zaslán dopis, ve kterém byl vyzván k účinnému odporu proti opakovaným návrhům na uzákonění eutanazie.

Zde je jeho text:

Vážená paní doktorko, vážený pane doktore,

zajisté neušlo vaší pozornosti, že v Senátu byl projednán návrh zákona, který měl umožnit bezbolestné zabíjení nemocných na jejich žádost – eutanazii. Návrh byl podle očekávání potichu zamítnut. Splnil však svůj účel: otevřel téma a připravil cestu pro návrh „rozumnější“, který má přijít do dvou let. Jako lékaři můžete mít tedy časem nejen právo, ale i povinnost své pacienty zabíjet. Má-li mít totiž někdo právo, musí mít někdo jiný povinnost.

Jste profesionálové. Před padesáti lety byla naprostá většina gynekologů proti tomu, aby byli zneužiti společností k zabíjení dětí před narozením. Z lhostejnosti, z nedostatku času, ze strachu nebo proto, že si toto nebezpečí neuvědomili, však mlčeli. Provést potrat se nyní považuje za jejich profesionální povinnost a traumata a výčitky svědomí mnoha z nich nikoho nezajímají.

Nyní se postupně připravuje zneužití zbytku lékařů. Stejně jako gynekologové řeší při umělých potratech sociální situace, stanete se i vy nástrojem k řešení rodinných problémů a časem zejména nástrojem na snižování nákladů důchodového systému a nákladů na zdravotnictví. Místo abyste lidem pomáhali tišit bolest a nést jejich břemena až do konce (viz leták o hospicové péči), je velmi pravděpodobné, že je budete nuceni zabíjet – bezbolestně. Nejdříve na jejich žádost, pak i ty, kteří souhlas dát nemohou – postižené novorozence…, a později už přání pacienta nemusí rozhodovat vůbec. Eutanazie je totiž nejlevnější formou „péče“ o nemocné.

Nejedná se o nic nového. Pečlivé usmrcování nemocných za nacismu spustil drobný morální ústupek německých lékařů – usmrcení těžce postiženého chlapce na žádost jeho rodičů. Tak začala tragédie více jak 70 tisíc nemocných – praktičtí lékaři museli hlásit podezřelé případy a otrlejší pak místo injekcí vymysleli levnější zabíjení kyanidem v plynových komorách. Kdo z lékařů nesouhlasil se zdravotní politikou státu, měl problémy (viz článek Diktatura a lékařská věda, http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=473).

Podobný trend nyní reálně hrozí i nám. Naše ústava totiž umožňuje legalizovat zabíjení kohokoli pouhým zákonem – stačí k tomu prostá většina v parlamentu. Zatím je toho využito při umělých potratech, nic však nebrání tuto kulturu smrti dále rozšiřovat, např. formou eutanazie na žádost, usmrcením postižených novorozenců na žádost rodičů, atd.

Zabíjení nemocných v naší zemi aktivně obhajuje pouze několik lékařů, zatímco ohromná většina mlčí. Uznáte-li za vhodné, můžete svůj postoj vyjádřit prostřednictvím přiloženého odpovědního lístku a navíc pomoci rozšířit petici proti eutanazii mezi pacienty. Každý máme mnoho jiných osobních starostí a problémů, ale nepostavíte-li se veřejně proti, nikdo jiný to za vás neudělá. Budete-li pasivně čekat, stát vás zneužije.

Radim Ucháč, prezident Hnutí Pro život ČR

Miroslav Wajsar, ředitel Hospice Anežky České, prvního hospice v ČR

V některých ordinacích můžete spatřit petiční archy, shromažďující podpisy osob, požadujících znemožnění legalizace eutanazie obnovením ústavního práva na život. Svůj podpis ovšem můžete připojit i touto cestou - http://prolife.cz/download/2008-petice-eutanazie.pdf