Diskonty – nejrychleji se rozvíjející formát v ČR

Podle výzkumu Supermarket & Diskont 2008 společnosti Incoma Research, GfK Group, se český maloobchodní trh stabilizoval. Oproti předminulému roku nedošlo k výrazným posunům v preferencích jednotlivých typů prodejen. Přibližně dvě pětiny (41 %) českých domácností opět uvedly jako své hlavní nákupní místo hypermarket, pětina diskontní prodejnu (21 %), pětina menší prodejnu (19 %), 17 % supermarket a 2 % jiný typ prodejny.
Hypermarket je dlouhodobě nejoblíbenějším nákupním formátem od roku 2002, kdy vystřídal do té doby upřednostňované menší prodejny, zatímco obliba diskontních prodejen si udržuje dlouhodobě rostoucí trend. Obliba supermarketů se již třetím rokem drží na svém historickém minimu, přestože v letošním roce zaznamenala malý nárůst. Mírný pokles obliby provází malé samoobsluhy a pultové prodejny.
Diskontní prodejny představují nejrychleji se rozvíjející maloobchodní formát. Jejich počet se od poloviny 90. let více než zdesetinásobil. S rostoucím počtem diskontních prodejen posiluje pozice diskontních řetězců na trhu a zároveň se zvyšuje jejich vlastnická koncentrace. V současnosti působí na českém trhu přibližně 560 prodejen potravinářských diskontů a dalších asi 200 s charakteristickými prvky diskontního prodeje. Celkovou rozlohou jsou největší diskontní plochy ve Středočeském kraji, kde zabírají přes 63 tisíc m2, což je 15 % všech diskontních ploch v ČR. Nejmenší celková plocha diskontních prodejen je ve Zlínském kraji – necelých 17 tisíc m2. V ČR je přitom v průměru 40 m2 diskontní plochy na 1000 obyvatel.
Na rozdíl od velkoplošných prodejen, jako jsou hypermarkety, umožňuje supermarketový koncept obsazování i menších měst s méně rozsáhlou spádovou oblastí. V těchto lokalitách však supermarkety stále více narážejí na konkurenci diskontních prodejen, což v konečném důsledku snižuje produktivitu supermarketových ploch podobným způsobem, jako ji již dnes snižuje ve větších městech konkurence hypermarketů. Většina prodejen supermarketových řetězců je situována ve větších městech (zejména v Praze). Výjimkou jsou supermarkety spotřebních družstev, situované často v menších městech (silné pozice mají hlavně v jižních Čechách). Tento vývoj vede ke značné územní nerovnoměrnosti ve vybavení supermarketovými plochami. Na jedné straně jsou v ČR okresy s více než 100 m2 prodejních ploch supermarketů na 1000 obyvatel, na straně druhé existují okresy s několika málo či dokonce žádným supermarketem („prázdné“ jsou zejména západní a východní Čechy).