Prodejce italských džín láká zákazníky reklamou, ve které vyhlašuje cenovou válku vietnamským obchodníkům a poté do nich "střílí". Mediálně zajímavé jsou podle mého názoru oba hlavní aspekty tohoto rozhlasového spotu: reklamně-marketingový i sociálně-psychologický. 

Válečné je nejenom fiktivní zvukové, ale i skutečné firemní pozadí reklamy. Podle informací MF Dnes se totiž firma Italfashion nedohodla s italskou centrálou Dieselu na další spolupráci - proto akutní potřeba uvolnění plných skladů. Proto také volba efektivní reklamní techniky, zaručující nárazové vyprodání zásob: záměrná provokace. Promyšleným výběrem kontroverzního tématu na hranici etických i právních norem šokovat, tím přitáhnout pozornost a dosáhnout tak svého obchodního cíle.

A to se v případě podobných provokativních reklam daří velmi dobře. Zdarma o nich referují další média a dá se očekávat, že brzy po jejich spuštění bude jejich (ne)vhodnost posuzovat Rada pro reklamu. Výsledek ale není - obzvláště u takovéhoto „výprodejového" spotu - téměř vůbec důležitý, případné doporučení Rady závadnou reklamu stáhnout už na předchozím upoutání zájmu potenciálních konzumentů nic nezmění. 

Marketingové kolty (respektive samopaly) Diesel Store míří proklatě nízko - na hlubší, společnou vrstvu naší psychiky. Je to vrstva předsudků a xenofobií, trefy do ní bývají proklatě účinné. Doufejme pouze, že provokativní reklama na džíny nebude účinná až tak, že by místo cenové války proti vietnamským obchodníkům vyvolala násilí proti nim, tedy válku skutečnou.

Jenom proto bychom však neměli přehlédnout jádro problému, které je základem onoho předsudku „všichni Vietnamci = podvodníci a zloději". Ano, velká část z nich bohužel podniká neregulérně a tedy na úkor českých podnikatelů. Ptejme se ale: proč jim naše odpovědné orgány prodej pašovaného, falšovaného, nevykazovaného a tedy nezdaněného zboží dlouhodobě tolerují? (občasné kontrolní zákroky a zabavení zboží anonymnímu prodejci věc neřeší)

Bude mít džínová provokativní reklama i vedlejší účinky a vyprovokuje tyto orgány k razanci a důslednosti, nebo dokonce naše zákonodárce k novému řešení této situace?