Odpověď na váš dotaz je upravena v ustanovení § 53 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoník práce“), ve znění pozdějších předpisů, podle něhož zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je:
v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.
Dle § 54 zákoníku práce se však zákaz výpovědi podle § 53 zákoníku práce nevztahuje na výpověď zaměstnanci:
- pro organizační změny dle § 52 písm. a) a b), u písm. b) potom s výjimkou uvedenou v zákoně (přemisťování v mezích míst výkonu práce podle pracovní smlouvy).
Podle ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.
JUDr. Vít Svoboda, advokátní koncipient, Mašek advokáti s.r.o.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist



