Smíšené fondy

Smíšené fondy investují do nástrojů peněžního trhu, do dluhopisů i do akcií. Mohlo by se tak zdát, že skutečně stačí volné prostředky investovat do vhodně zvoleného smíšeného fondu. Není to ale zdaleka tak jednoduché.

Při výběru smíšeného fondu je třeba postupovat se stejnou důsledností, jako při výběru kteréhokoli jiného fondu. Jen kromě regionální působnosti a měny fondu je nezbytné zajímat se o rozložení investic mezi nástroje

peněžního trhu, dluhopisy a akcie. Dosahují-li dva smíšené fondy působící ve stejném regionu různých výkonností, bývá to velmi často způsobeno jiným rozložením investic mezi konzervativní a dynamickou složku investic.

Porovnání podílových fondů podle výkonnosti je ošemetné v kterékoli kategorii fondů - vyčnívá-li některý z fondů nad ostatní svou výkonností, je vždy vhodné se ptát, proč tomu tak je. A u smíšených fondů to platí dvojnásob.

Vyšší výkonnost může být způsobena vyšším zastoupení akcií v portfoliu fondu. To je sice v období růstu pozitivní a pro majitele podílových listů výnosné, otočí-li se ale trend a budou-li trhy nějaký čas klesat, rychlý růst se může otočit v ještě rychlejší pád. Obecně u smíšených fondů platí, že čím více je v portfoliu zastoupena akciová složka, tím více výnosy fondu kolísají.

Důležitým hlediskem pro výběr smíšeného fondu je časový horizont investice. Čím dynamičtěji fond investuje (a má tedy vyšší podíl akcií v portfoliu nebo investuje do rizikovějších, ale potenciálně výnosnějších oblastí), tím je doporučený čas setrvání ve fondu delší.

Výhodou smíšených fondů oproti ostatním je rozložení investice mezi více kategorií aktiv. Schopný portfoliomanažer přizpůsobuje situaci na trhu nejen vyvážení jednotlivých titulů v portfoliu, jako je tomu např. u akciových fondů, ale přesouvá prostředky i mezi různými nástroji finančního trhu. Dochází-li kupříkladu k poklesu akcií, přesune investice více do dluhopisů a na peněžní trh.

Na českém trhu novinkou, ve světě již zaběhnutým produktem, jsou fondy životního cyklu. Jedná se o smíšené fondy zaměřené na zhodnocování úspor na stáří. Tomu též přizpůsobují časový horizont investice i složení portfolia. Bývají označovány jménem fondu a číslicí, označující rok, v němž je plánován odchod do penze (např. Fond životního cyklu 2040).

Investice fondu životního cyklu je nejprve umístěna především do akcií. Dlouhý časový horizont dává poměrně značnou pravděpodobnost, dalo by se říci téměř jistotu, nadstandardního výnosu z akciových trhů a vysoká volatilita (kolísavost hodnoty investice) není významnou překážkou. S blížícím se předpokládaným časem "odchodu do důchodu" je akciová složka nahrazována dluhopisy a peněžními instrumenty a po uplynutí doby se mění téměř výlučně na fond peněžního trhu, neboť se předpokládá buď výplata naspořené částky, nebo postupný výběr formou renty.

Součástí investiční strategie by měla být též diverzifikace, tedy rozložení investice do více fondů. Smíšené fondy nabízejí téměř všechny investiční společnosti, a tak je z čeho vybírat.

Ani smíšené fondy neprocházejí šťastným obdobím. Obvykle se při silných poklesech akciových trhů lépe daří dluhopisovým složkám portfolia, ale k tomu tentokrát nedochází, ba naopak. Klesají tedy hodnoty obou složek, takže ty dynamické strategie se ztátami blíží akciovým fondům a i ty nejkonzervativnější převyšují ztráty dluhopisových fondů. Spolu s tím klesá i jejich obliba: po první asi miliardové vlně odkupů z počátku roku došlo k určitému zklidnění, ale od jara z nich u nás odešly další více než 4 miliardy korun. Jen za samotný říjen je následovalo dalších 1,5 miliardy korun.

Smíšené fondy (s.20)

Smíšené fondy (s.21)

Smíšené fondy (s.22)