Proč bude Mirek Topolánek zvolen odpůrci Mirka Topolánka

Pozice předsedy Občanské demokratické strany Mirka Topolánka se po drtivě prohraných krajských a senátních volbách značně otřásla. Kritika z vlastní strany přicházela ze všech stran a vypadalo to, že Topolánkovy dny v čele strany jsou sečteny.

Pár týdnů po volbách a těsně před kongresem se však situace úplně obrátila a dosavadní předseda ODS nad svým vyzyvatelem, prvním místopředsedou strany, Pavlem Bémem vede v počtu krajských nominací na celé čáře. Přitom Bém vyjadřuje v podstatě to, co se velké části členů na současné politice ODS nelíbí již dlouho…

Již před volbami byl Topolánek členy strany kritizován za podporu Lisabonské smlouvy, za přílišné ústupky menším koaličním stranám, za neschopnost vysvětlit reformy veřejnosti, za své chování, za změnu politiky ODS směrem doleva. Proč však se stejnou kritikou nyní Pavel Bém v ODS neslaví úspěch?

Věc není tak jednoduchá, aby stačilo vysvětlení kupováním hlasů nebo nepopularity „Pražáka“ za hranicemi Prahy. Na Topolánkovu stranu se totiž přiklonili i jeho kritici, kteří žádné podplácení nepotřebují (ani funkcemi, ani penězi, ani nijak jinak). Důvodem ovšem není obrat v jejich názoru a podpora stylu současného předsedy, ale spíše okolnosti předkongresové situace v ODS a hodnocení možnosti, že Topolánek zvolen nebude.

Ačkoliv pro drtivou většinu lidí z této skupiny byl a je prezident Václav Klaus tím hlavním člověkem ODS, co se ideové stránky týče, způsob, jakým zasáhl do situace uvnitř strany, přispěl k tomu, že se jim Pavla Béma podporovat nechce. Přestože tito lidé téměř ve všech sporných bodech (Lisabon a EU, prezentace vlády atd.) souhlasí s prezidentem i Bémem, nestal se pro ně pražský primátor tím člověkem, který by probudil důvěru v pozitivní změnu, jakou si členové ODS jinak určitě přejí.

Bém totiž přišel s veřejnou kritikou příliš pozdě, příliš dbá na pověst „Klausova muže“ (ačkoliv jím zdaleka není tak, jak se prezentuje v médiích) a příliš se na vliv prvního předsedy ODS spoléhá. Bém sám o sobě vyvolal dojem zákulisního hráče a ztratil podporu i těch, kteří by mu ještě před několika týdny možná hlas dali a kteří budou pravděpodobně tvořit rozhodující skupinu při volbě předsedy (ta totiž nebude až tak jednoznačná, jak se zdá z oficiálních nominací). Naproti tomu Topolánek, který svým chováním a směřováním politiky dosud dráždil velkou část své strany, dokázal vzbudit dojem férového hráče (ať už jím je, či není).

Vypadá to, že ODS dnes nechce předsedu Pavla Béma. Nechce však ani Mirka Topolánka. Neví však, koho jiného. Domnívám se, že kongres odhlasuje „jednoletého“ předsedu a během roku, ve kterém proběhne české předsednictví Evropské unie a volby do Evropského parlamentu, bude usilovně hledat, s kým v čele půjde do příštích voleb do poslanecké sněmovny.