Jak na záruky: 10 nejdůležitějších pravidel

1. ODPOVĚDNOST PRODÁVAJÍCÍHO ZA VADY

Odpovědnost za vady věci je založena na principu tzv. zákonné záruky navazující na povinnost prodávajícího odevzdat kupujícímu věc ve shodě s kupní smlouvou. Shodou s kupní smlouvou se rozumí, že prodávaná věc je bez vad a dále že má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané. Popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé, že odpovídá požadavkům právních předpisů, je v tomu odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a odpovídá účelu, který prodávající pro použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá.

Rozsah a úprava odpovědnosti za vady, které představují rozpor s kupní smlouvou, se liší podle toho, zda předmětem prodeje byla nová, nebo použitá věc, zda nová věc byla prodána s vadami, pro něž byla snížena cena, a zda nejde o věci, které se rychle kazí.

2. ZÁRUKY U NOVÉ VĚCI

Při prodeji nové věci odpovídá prodávající za všechny vady, které představují rozpor s kupní smlouvou a které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Délka záruční doby je stanovena v § 620 a od 1. 1. 2003 činí u spotřebního zboží zásadně 24 měsíců.

3. ZÁRUKY V PŘÍPADĚ SNÍŽENÍ CENY KVŮLI VADĚ

Za ty vady nových nebo použitých věcí, pro které byla snížena cena (§ 619 odst. 2 občanského zákoníku), prodávající neodpovídá, jestliže bylo při prodeji postupováno podle § 618 občanského zákoníku. (Při prodeji mohou být prodávány též věci, které mají vady, jež nebrání tomu, aby mohly být užívány k určenému účelu. Prodávající musí tyto věci prodávat jen za nižší ceny, než je obvyklá cena bezvadné věci. Musí upozornit kupujícího, že věc má vadu a o jakou vadu jde, není-li to zřejmé z povahy prodeje. V dokladu o zakoupení věci použité, věci s vadou nebo výrobku, jehož užitná vlastnost je jinak omezena, musí být tyto skutečnosti vyznačeny - § 16 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.)

4. ZÁRUKY U POUŽITÝCH VĚCÍ

U věcí použitých nepřichází v úvahu odpovědnost za vady, které se vyskytnou dodatečně po převzetí věci. Na věci použité neplatí záruka, odpovědnost prodávajícího se vztahuje jen na vady, jež tyto věci měly při převzetí kupujícím. Vyjde-li taková vada najevo až dodatečně, je stanovena prekluzivní lhůta pro vytknutí vady kupujícím a pro uplatnění práva z odpovědnosti za vady (§ 626 odst. 3 občanského zákoníku).

5. ZÁRUKY U VÝPRODEJŮ

Byla-li cena snížena pod cenu obvyklou z důvodu výprodeje nebo posezonního doprodeje zboží, je rozhodující, že jde o prodej nové bezvadné věci, a nikoliv o prodej věci použité; prodávající za vady takto prodaných věcí proto odpovídá v plném rozsahu.

6. DRUHY ZÁRUK

Rozlišuje se záruka zákonná a záruka smluvní.

Zákonná záruka - taxativně stanovena v § 620 občanského zákoníku: Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců; jde-li o prodej potravinářského zboží, je záruční doba osm dní, u prodeje krmiv tři týdny a u prodeje zvířat šest týdnů. Je-li na prodávané věci (např. léky, potraviny), jejím obalu nebo návodu k ní připojeném vyznačena v souladu se zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích) lhůta k použití věci, tzv. exspirační lhůta, skončí záruční doba nejpozději uplynutím této lhůty, což znamená, že exspirační lhůtou může být záruční doba prodloužena, nikoliv zkrácena.

U věcí, které jsou určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší dobu (např. automobily, televizory, pračky), může být zvláštním právním předpisem záruční doba prodloužena nad dobu uvedenou výše. Prodloužení záruky se může týkat i jen některé součástky věci.

Smluvní záruka - prohlášením v záručním listě vydaném kupujícímu může prodávající poskytnout záruku přesahující rozsah zákonné záruky; v záručním listě pak určí prodávající podmínky a rozsah prodloužení záruky; jedná se o jednostranný právní úkon prodávajícího.

7. ROZDÍL MEZI ODPOVĚDNOSTÍ ZA ZPŮSOBENOU ŠKODU A ZA VADY

Odpovědnost za vady je upravena v ust. § 616, 619, 620, 622, 623, 626, 627 občanského zákoníku. Ust. § 616 upravuje odpovědnost prodávajícího za stav prodané věci při jejím převzetí kupujícím.

Odpovědnost za vady prodaných věcí stíhá prodávajícího jako stranu kupní smlouvy a má objektivní povahu. Ke vzniku závazku za rozpor s kupní smlouvou se proto nevyžaduje zavinění a prodávající se odpovědnosti nemůže zprostit ani poukazem na vadnost věci způsobenou jejím výrobcem, přepravcem, popř. vzniklou skladováním nebo náhodou, která se přihodila před odevzdáním věci.

Odpovědnost za rozpor s kupní smlouvou se u věcí prodaných v obchodě řídí především § 619-627 občanského zákoníku. Pokud není některá otázka těmito ustanoveními upravena, použijí se obecná ustanovení o odpovědnosti za vady při kupní smlouvě (§ 595-600 občanského zákoníku), popř. ust. § 499-510 občanského zákoníku o odpovědnosti za vady v závazkových právních vztazích. Odpovědnost prodávajícího stanovená v § 619-627 nemůže být dohodou účastníků vyloučena, lze ji smlouvou nebo jednostranným právním úkonem prodávajícího rozšířit.

Uplatněním nároku z odpovědnosti za vady není vyloučen nárok spotřebitele na náhradu škody, která z vady vznikla (§ 510 občanského zákoníku). Přichází v úvahu nejen odpovědnost prodávajícího (§ 420 občanského zákoníku), ale za určitých okolností i odpovědnost výrobce za vadu podle zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Jde o objektivní odpovědnost výrobce, dovozce či distributora za škodu, k níž došlo na zdraví, usmrcením nebo na jiné věci, než je vadný výrobek.

8. VADY A PROHLÉDNUTÍ ZBOŽÍ KUPUJÍCÍM

Kupující má právo požádat, aby věc byla před ním překontrolována nebo aby mu byla její činnost předvedena, připouští-li tyto úkony povaha věci (srov. § 15 zákona o ochraně spotřebitele). Smyslem tohoto práva je, aby si kupující před převzetím věci mohl ověřit, zda jde o věc jím požadovanou, zda věc odpovídá dohodnuté kvalitě, zda není poškozená, zda má úplné příslušenství apod., a aby se kupující seznámil s její činností, uměl ji používat a z neznalosti ji nepoškodil.

Výše uvedeným není dotčeno právo na uplatnění odpovědnosti za vady. Za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména že je bez vad, odpovídá kupujícímu prodávající.

V případě uplatnění odpovědnosti za vady, je na rozhodnutí prodávajícího, zda reklamaci přijme a splní požadavky kupujícího, nebo naopak reklamaci posoudí jako neoprávněnou a zamítne ji. Zamítnout reklamaci přitom může prodávající jen tehdy, pokud za reklamovanou vadu či jiný rozpor s kupní smlouvou neodpovídá anebo se vůbec nejedná o rozpor s kupní smlouvou či vadu.

9. ŠKODY A DORUČOVÁNÍ ZBOŽÍ

Odpovědnost za stav prodané věci při jejím převzetí kupujícím upravuje ust. § 616 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení odpovídá prodávající kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména že je bez vad. Odpovědnost prodávajícího má objektivní povahu. Prodávající ji musí splnit i v případě, že jakost, množství, míru, váhu nebo bezvadnost zboží není schopen ovlivnit. Prodávající odpovídá za vady bez ohledu na to, zda mu byly známy či zda je mohl zjistit sám.

10. VADY V OBCHODNÍM A OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník upravuje mimo jiné závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Smlouvy mezi těmito osobami, které nejsou upraveny v hlavě II části třetí zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem.

Strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261 (tzn. jedná se o vztah podnikatel-spotřebitel), se řídí tímto zákonem. Tato dohoda se vyžaduje písemnou formou. Jestliže směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná.

Ve vztazích podle § 261 (tzn. mimo jiné podnikatel-podnikatel) nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle výše uvedeného se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení části třetí obchodního zákoníku na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

Marek Ženkl

je tiskovým mluvčím České obchodní inspekce