Senioři 63+ pravdivě

V souvislosti se seniory existuje mnoho klišé, některá jsou pravdivá, některá časem svou platnost ztrácí. Jestli se mluví o tom, že internet už pronikl i mezi tuto skupinu lidí, tak spíš než o realitu se jedná o zbožná přání: na internetu bylo v poslední době sotva čtvrt milionu lidí 63+, nicméně 96 % seniorů představují neuživatelé. I tak ale zapomeňte na to, že by si tito lidé v nejbližší době přes internet něco koupili. Většina internetově gramotných to nikdy ani nezkusila. Jestli něco umí s přehledem vyťukat, pak jsou to písmena www.seznam.cz, u ostatních stránek nemůže být o nějaké pravidelné návštěvě ani řeč.

CESTUJEME, ALE NEUTRÁCÍME

Zatímco internet senioři stále ignorují, co se cestování týče, umí se dnes již celkem rozmazlovat. K moři jich v posledním roce vyrazilo 68 tis., dalších 50 tis. navštívilo lázně a stejné množství lidí vyrazilo do českých hor. Pochopitelně nechybí ani pobyty na chatách a chalupách (87 tis.). Asi 30 tis. seniorů vyráží na hory v zimě a stejný počet se věnuje zahraničním poznávacím zájezdům. Na druhou stranu za své pobyty příliš neutrácí.

Mnozí se snaží také aktivně sportovat. Sportem číslo jedna je turistika (108 tis.), dále plavání (85 tis.) a cyklistika (73 tis.), ale najde se zde i řada vyznavačů lyžování, běhání, posilování či fitness a jógy.

ZA NÁKUPY DO LIDLU?

Jedno z klišé říká, že důchodci za nákupy míří do Lidlu. Ano, ale ne víc, než je průměr celé populace. Obchodem číslo jedna pro hlavní nákup je Kaufland (227 tis.), ale opět je zde soulad s celou populací. Po něm následuje Penny Market (128 tis.) a teprve poté Lidl (98 tis.). Nejmenší úspěch s ohledem na průměr populace mají velké hypermarkety, jako jsou Tesco, Interspar nebo Hypernova. O výběru prodejny přitom rozhoduje především její dostupnost a cena zboží.

SPOLEČENSKÁ TÉMATA

V odpovědích na otázky reklamy se důchodci vesměs shodují s celkovým smýšlením populace, tzn. ve stejné míře jí důvěřují, všímají si jí, mají pocit, že jim pomáhá apod. To se týká i míry pozornosti, kterou věnují letákům.

Co se týká politických postojů, tak opravdu platí, že senioři jsou nadprůměrně levicově orientovaní a asi třetina z nich se dokonce dožaduje státem řízené ekonomiky (výše zmíněné informace jsou z MML - TGI 2007 1.-4. kvartál spojená 8. 1. 2007-9. 12. 2007).

CO NÁS ČEKÁ?

V příštích 25 letech naroste počet lidí nad 85 let o více něž 150 %.

Za 10 let počet lidí starších 65 let převýší počet dětí mladších 5 let, a to poprvé v dějinách lidstva.

JAK JSOU ŠŤASTNÍ?

> 57 % důchodců na celém světě je docela šťastných, 29 % je dokonce velmi šťastných, avšak nejméně šťastní důchodci žijí ve střední Evropě - jen 18 % důchodců je u nás velmi šťastných.

> 68 % důchodců po odchodu do důchodu klesl jejich příjem, ale jen pro 38 % z nich se snížila jejich životní úroveň.

> 44 % důchodců na celém světě si po odchodu do důchodu udrželo stejnou kvalitu života, pro 27 % z nich se dokonce zvýšila.

> Stáří nezačíná odchodem do důchodu - podle Čechů stáří začíná v 69 letech.

> Ideálně by pracující Češi do důchodu odcházeli v 57 letech, dobrovolně však do předčasného důchodu odešlo jen 26 % současných českých důchodců.

DŮCHODCI VS. DŮCHODKYNĚ

> Ženy mají větší obavy z důchodu než muži - bojí se o své zdraví a nedostatečného příjmu.

> 53 % důchodkyň (oproti 49 % mužů - důchodců) považuje svůj důchodový příjem za nedostatečný.

> Podle 36 % penzistů jsou na tom finančně lépe muži, podle 26 % penzistů jsou na důchod lépe finančně připraveny ženy. Názory mužů a žen se přitom v této souvislosti téměř neliší.

> Ženy jsou aktivnější, nelpí tolik na materiální podpoře rodiny a na důchod jsou celkově lépe psychicky připraveny.

> Muži-důchodci častěji trpí zdravotními potížemi a osamělostí, jsou však i lépe finančně zajištěni.

MÝTY O HLUBOKÉ KAPSE

> 17 % důchodců na celém světě si udržuje placené zaměstnání i v důchodu - u českých důchodců se jedná o 22 %. Jedná se o druhý největší poměr pracujících důchodců na celém světě (hned za Japonci).

> I pracující chtějí v důchodu pracovat - až 54 % celosvětové ekonomicky aktivní populace, u Čechů opět jedno z nejvyšších čísel - 62%.

> Ekonomicky aktivní chtějí v důchodu hlavně cestovat, sportovat a věnovat se koníčkům, nechtějí zahrádkařit.

> Vyšší procento lidí se nyní připravuje na důchod (54 % pracujících na celém světě), a navíc začínají dříve (v průměru ve 39 letech).

> Češi si uvědomují zodpovědnost za svůj příjem v důchodu - již 79 % pracujících začalo s přípravou a v průměru začínali ve 36 letech - o 12 let dříve než začínali současní důchodci.

> Celosvětově i přes přijímání vlastní odpovědnosti za důchodový příjem převládá tendence spoléhat se převážně na stát jako garanci příjmu v důchodu. (Zdroj: AXA Retiremek Scope 2008)

Ve spolupráci s časopisem Trend Marketing