Karel IV. a česká otázka

Svíčkový pochod proti Lisabonské smlouvě, o kterém jsem psal ve svém více než týden starém příspěvku, vyšel symbolicky od sochy Karla IV. u Karlova mostu. Někteří čtenáři mne vinili z neznalosti českých i evropských dějin a současně tvrdili, že Karel IV. by dnešní podobu sjednocené Evropy uvítal. Pojem národ prý vzniká až v 19. století a v době středověku nehrály národní či jazykové otázky význam. Jeden z mých jako již tradičně anonymních kritiků, poukazujících na moje nedostatečně vzdělání a historické omyly, jde ve svém rozčilení tak daleko, že Karla IV. nazývá císařem Říše římské národa německého. Příslušný rozumbrada patrně neví, že toto označení římské říše se začíná užívat až v 15. století, navíc pouze pro ty části, jež byly obydlené Němci.

Karel IV. by jen stěží vládl Evropské unii, neboť Evropa, v jejímž čele stál, byla formovaná v křesťanském duchu, kdežto dnešní proces je politickým projektem, zplozeným silami a zájmy organizovaného naturalismu. V očích duchovních dědiců Karla IV. a skutečných Evropanů je Lisabonská smlouva jen dalším stavebním kamenem Antievropy.

Jak Karel IV. smýšlel o Evropě, si lze přečíst v článku historika PhDr. Radomíra Malého v 5. čísle letošního ročníku časopisu Te Deum: http://www.tedeum.cz/5_2008/katolicky_otec_vlasti_radomir_maly_52008.htm

A koho zajímá skutečný vztah Karla IV. k českému národu, může si poslechnout tu část přednášky Mgr. Petra Bahníka (svým vzděláním také historik), nazvané Interpretace klíčových témat českých dějin, ve které se touto otázkou zabývá:  http://www.stjoseph.cz/081007bahnik2.mp3

                                                         Petr Bahník