Jak ničit důvěru v kapitalismus

Jan Bureš si v nedávném příspěvku klade otázku  "jak navracet důvěru v kapitalismus".  Nechci polemizovat o tom, jak by vlády a politici měli či spíše neměli reagovat na současnou ekonomickou krizi. Nemohu ale mlčet, když dnes a denně čtu nesmysly o tom, že krize jsou přirozenou součástí vývoje kapitalistických ekonomik, že kapitalismus znamená pravidelné střídání cyklických fází růstu a poklesu apod.

 Nebudu zde hájit kapitalismus, to jsem udělal na mnoha jiných místech, a přede mnou to mnohem lépe, dostatečně a přesvědčivě provedli jiní. Jde mi o to, aby lidé, kteří kapitalismus kritizují či hájí, věděli, co je kapitalismus, nez začnou hledat návody jak ho podpořit či pošlapat. Pan Bureš a s ním drtivá většina ostatních (včetně ekonomů) bohužel neví, co je kapitalismus. Kdyby to věděli, nepsali své nesmyslné články o tom, jak navrátit důvěru v kapitalismus, aniž by si uvědomovali, že důvěru v kapitalismus systematicky ničí, neboť netuší co kapitalismus je.

 Kapitalismus je společenský systém, který chrání práva člověka na život, svobodu a majetek. Takový systém, bohužel neexistuje ani v Evropě ani v Americe, natož v ostatním světě. Jak jsem v tomto blogu nedávno psal,

 "[R]egulovaná ekonomika není kapitalismem. V Americe kapitalismus, tedy svobodný trh, není a nikdy nebyl. Nejblíže mu Amerika byla kolem poloviny 19. století. Od začátku 20. století ve Spojených státech výrazně narůstají státní regulace, přičemž jednou z nejhorších je likvidace svobodného bankovnictví, postupné opuštění zlatého standardu a nahrazení měnové funkce zlata centrálním bankovnictvím s nekrytými penězi. Amerika 21. století je polosocialistickou společností, kde stát masivně pošlapává svobodu a individuální práva. Amerika má s kapitalismem společného už velmi málo, všechny systémové ekonomické problémy jsou problémy způsobené státními regulacemi, podporami a zásahy."

 Znovu a znovu opakuji: Euroatlantická civilizace již 150 let nežije v kapitalismu, ale v socialismu, a během 20. století dospěla do velmi pokročilé fáze socialismu, a proto se zmítá v chaosu neustálého střídání krizí a dočasných zotavení, podle toho, jak více či méně ničivé jsou státní zásahy v tom či onom období.

 "Zaslepení odpůrci jakékoliv angažovanosti státu představují učebnicový případ nepochopení role ideologie v moderní společnosti.", píše pan Bureš. Takže já sděluji panu Burešovi následující:

1) Jsem zásadním odpůrcem angažovanosti státu v ekonomice.

 2) Nejsem zaslepený, protože ke svému postoji mám platný, racionální argument, a to ten, že jakákoli(!) angažovanost státu v ekonomice nevyhnutelně pošlapává právo člověka na svobodu.

 3) Bude to pro vás neuvěřitelné, ale já jsem pochopil roli ideologie. Ideologie (lépe řečeno filozofie) nehraje klíčovou roli jen v moderní společnosti, ale v jakékoli společnosti, a podle toho, jaká filozofie převládá, společnost dlouhodobě vzkvétá nebo upadá. Naše civilizace dlouhodobě upadá.

 4) Víte pane Bureši, proč naše civilizace upadá? Protože naprosto dominantní filozofií je kolektivismus a sebeobětování. Jen proto je možné tak masivní pošlapávání práv. Jen proto trpíme pod hrozivě nárůstající státní tyranií, které se říká demokracie. Aby člověk mohl žít jako člověk a nikoli jako otrok nebo obětní zvíře, potřebuje především svobodu, nikoli především demokracii.

 5) Vše výše uvedené vám bude dávat větší smysl, když vy pochopíte, co znamenají a jak jsou odvozeny pojmy morálka, právo, svoboda, stát atd. Začít můžete na www.aynrand.cz