Krize silnější než mráz

Je vcelku logické, že chladné až mrazivé počasí zvyšuje spotřebu elektřiny. Jeden stupeň Celsia směrem dolů zvyšuje aktuální spotřebu o zhruba 70 MW (tedy o 0,5 procenta). Jde o průměr, který během dne velmi kolísá a někdy dosáhne hodnot až třeba 150 MW.

Hlavní vliv na tuto závislost má především zahřívání výrobních hal, obchodů, kanceláří. Podíl domácností je menší, už proto, že jen 4 procenta českých domácností používají k topení elektřinu. To se obecně málo ví, dost lidí se domnívá, že toto číslo je významně vyšší. Ve větší míře je elektrické topení používáno pouze jako doplňkové – například k přitopení na chatách, atd.

Současné mrazy zvyšují spotřebu elektřiny, ale lednová spotřeba určitě nedosáhne rekordních hodnot z mrazivého počátku roku 2006 (naopak hned leden roku následujícího, tedy 2007, patřil v posledních letech k těm nejteplejším). Zcela jistě proti působí finanční a ekonomická krize. Řada podniků omezuje výrobu a na spotřebě je to citelně znát. Do září loňského roku spotřeba neustále mnoho let rostla, v říjnu nastal náhlý obrat a pokračuje nadále.

Pro samotný ČEZ nejde o žádné snižování prodeje, ten se realizuje na propojeném trhu celé střední Evropy a ČEZ je spíše limitován nedostatkem výrobních kapacit než omezeným prodejem.

Ani pro samotné zabezpečení dodávek elektřiny zákazníkům nepředstavují silné mrazy žádný problém. Pro rozvody elektřiny jsou nejproblematičtější teploty kolem nuly, kdy na vedení může vznikat těžká námraza. To poté musí čety vyjít do terénu a tyčemi oklepávat zmrazky. Jinak by vedení pod tíhou námrazy mohlo prasknout nebo pod tíhou povalit i stožáry. To samé platí i pro těžký mokrý sníh. To jsme zažili vloni i předloni, kdy takto obtěžkané stromy v okolí vedení spadly přímo na dráty.

Ani elektrárny nemají větší problém, uhelné mají před zimou vytvořeny dostatečné zásoby na skládkách. Naopak, elektrárny si v mrazech spíše libují. Vlivem nižších teplot dochází ke zvyšování účinnosti chladícího cyklu a tedy celkové účinnosti výroby, zvyšuje se tak výkon. Například temelínské tisícimegawattové bloky dosahují nyní výkonu až 1020 MW.

Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ