V novém zákonu zůstává kriminalizovaná pomluva - nešlo by ji vypustit?

Senát Parlamentu České republiky po sněmovně odhlasoval znění návrhu nového trestního zákona. Předmětem diskuse senátorů stejně jako poslanců se stala hlavně problematika snížení trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Jako záchranu, aby nový zákon prošel, slíbil ministr spravedlnosti, že v tomto směru může dojít ještě ke změnám prostřednictvím novely, jejíž návrh ministerstvo připraví. Takže zákon bude platit od roku 2010, ale už se – jak je běžné v Česku – připravuje novela.

Přes upozornění Syndikátu novinářů České republiky, Unie vydavatelů, Asociace televizních organizací, přes výzvu OSN a připomínku Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, adresovanou členům českého parlamentu, zůstal v zákoně, prohlašovaném jeho autory za moderní, paragraf, který kriminalizuje verbální čin pomluvy. V případě běžného občana je pomluva trestána odnětím svobody až na jeden rok, když je však obsažena v tisku, filmu, rozhlase nebo televizi nebo "obdobně účinným způsobem", je trest dvojnásobný, tedy až dvouletý.

Účelem tohoto paragrafu, který se do starého zákona dostal prostřednictvím poslanecké iniciativy, je snaha omezit možnosti medií publikovat nepříjemné informace ze soukromého života politiků. Samotné znění paragrafu je neurčité a sporné. "Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména jej poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán..." , praví se v tomto paragrafu. Vzpomínám na odbornou diskusi při tvorbě tiskového zákona, jejímž výsledkem bylo vyřazení pojmu pravdivý a nepravdivý z jeho návrhu, když se došlo k názoru, že tyto pojmy lze vykládat jen subjektivně a nemohou být měřítkem pro trestní postih. I další věty tohoto paragrafu připouštějí rozdílný výklad. Může být například poškozen na vážnosti někdo, kdo vážený není? Co znamená újma v zaměstnání? Je to snížení platu, přechod na jinou funkci, nebo k tomu stačí důtka? Jak hodnotit narušení rodinných vztahů? Je to rozladění, nebo rozvod, nebo rvačka? A co si představit pod pojmem "jiná vážná újma"? Už jen z toho je patrné, že zákon připouští nejrůznější, vždy zcela subjektivní výklady a posloužit jako příslovečná hůl na psa. Předseda ústavně právního výboru Sněmovny poslanec Benda v diskusi s novináři na senátní půdě řekl, že by zrušil veškeré trestní činy verbálního původu, což se ale při jednání o trestním zákonu nepodařilo a tak se smířil s tím, že pomluva v něm zůstane, protože chrání občany.

Mohlo by se zdát, že jsem zastáncem naprosté svobody medií bez ohledu na jejich odpovědnost. Je to jen zdání. Se svobodou vyjadřování jde ruku v ruce ochrana osobnosti proti neoprávněným zásahům do lidských svobod. Jsem však přesvědčen, že tuto ochranu poskytuje našim občanům dostatečně občanský zákon, který na rozdíl od trestního konkretně pojmenovává, co je předmětem této ochrany, obsahuje ustanovení, jak se osoba pomluvená má domáhat práva, zadostiučinění a eventuálně i hmotné náhrady vzniklých škod.

Podle občanského práva je zcela jasně vytýčen mantinel, podle něhož může soud rozhodnout v jednotlivých případech shodně a ne podle subjektivního výkladu vágních formulací.

A je tu i praktická stránka takových záležitostí: podat trestní oznámení je celkem snadné a nic to nestojí. Podat žalobu v civilním sporu stojí peníze. To samo o sobě je přirozeným filtrem, který nezatěžuje policii, vyšetřovatele, státní zástupce a soudce a bagatelní případy tzv. pomluv se vyřídí často samy po ochladnutí hlav.

Chápu, že zákonodárci cítí potřebu nějak reagovat na nešvar bulvárního tisku hýřícího často pomluvami tzv. celebrit, ale kriminalizací pomluv k jejich potlačení cesta nevede. Uvědomují si to i soudci, kteří starý paragraf o pomluvě používají jen střídmě, a využívají ho policisté k trápení novinářů, předvolávaných k "podání vysvětlení" – někdy i v časných ranních nebo pozdních nočních hodinách.

Proto si myslím, že pokud chce ministerstvo spravedlnosti novelizovat zákon ohledně snížení nebo zvýšení trestní odpovědnosti podle věku pachatele, mohlo by při té příležitosti navrhnout zrušení paragrafu, který kriminalizuje pomluvu. Zmizelo by tak i minus v mezinárodním hodnocení úrovně svobody slova pro Českou republiku.

A pokud by soudy chtěly více ochraňovat osobnostní práva občanů, mohly by vynášet v civilních sporech rozsudky s vyššími hmotnými tresty. Vydavatelé bulváru by pak více vážili, zda se jim "bulvární zprávy" ještě vyplatí.

Miroslav Jelínek