Z vašeho dotazu nevyplývá, zda se má jednat o výpověď ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele. Výpovědí může rozvázat pracovní poměr jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, přičemž zaměstnanec může dát výpověď zaměstnavateli z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu; zaměstnavatel potom jen z důvodu výslovně stanoveného zákoníkem práce. Výpověďní doba je stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele a činí nejméně 2 měsíce, není-li v individuelní pracovní nebo v kolektivní smlouvě stanovena lhůta delší. Výpověďní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Výpověďní doba končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce (tj. po uplynutí 2 měsíců, není-li sjednána lhůta delší jak uvádím shora). Výpověďní doba nemůže být ani jednou ze stran zkrácena. Dřívější ukončení pracovního poměru by připadalo v úvahu pouze dohodou obou stran, pokud by se souhlasem druhé strany byla po dohodě výpověď vzata zpět a zaměstnanec se zaměstnavatelem by rozvázali pracovní poměr dohodou ke sjednanému datu. Dohoda je však projevem svobodné vůle obou stran a žádná ze stran nemůže druhou stranou k uzavření takové dohody nucena; takový úkon by byl neplatný.
V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele z určitých zákonem stanovených důvodů (obecně je lze označit zejména za tzv. organizační změny) potom ze zákona vzniká zaměstnanci nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Tato problematika ale již není obsahem vašeho dotazu.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
