Česko a Maďarsko - Iowa či Idaho?

Česká republika se krizi nevyhne, protože její průběh nemá velkou šanci ovlivnit. V našem případě je dána rychlým a prudkým výpadkem exportních trhů. Bylo by však dobré, kdyby propad průmyslu nebyl umocněn měnovou krizí a zbytečným úprkem investorů. Z tohoto pohledu je zásadní otázka, jestli se trhy naučí rozlišovat mezi našimi stále ještě dobrými čísly (malý zahraniční dluh, žádné hypotéky ve švýcarských francích, relativně nízké dluhy a schodky, solidní míra úspor apod.) a zbytkem regionu. Zdá se, že si deník Financial Times vzal volání z Prahy (v případě Prahy to byly minimálně dopisy obou viceguvenérů ČNB, Vladimíra Dlouhého a premiéra) a Varšavy k srdci a rychle za sebou uveřejnil několik článků, které zdůrazňují, že ne všechny státy střední Evropy jsou na tom stejně. Jsou to dva články Stefana Wagstyla. Analýza rubriky Lex i text bruselského dopisovatele Tonyho Barbera.

Jak dlouho toto rozlišování investorů vydrží? Ve středu večer jsme na toto téma diskutovali v pořadu Duel Radiofóra s viceguvernérem Miroslavem Singerem. Ten si myslí, že rozlišování je vždy otázkou času. Když v roce 1997 vypukla tzv.asijská krize, trhy také nejprve nerozlišovaly například mezi Thajskem a Singapurem, časem se to pochopitelně změnilo.

To je sice pravda, ale rozdíl mezi Singapurem a třeba Indonésií nelze zrovna porovnávat s rozdílem mezi Maďarskem a Českou republikou. Městský stát Singapur a regionální centrum finančnictví a high tech je jedním z nejbohatších států (měst) na světě.

Ale zpět k tomu důležitému: trhy teď dostaly lekci ze zeměpisu, ale jak dlouho si jí budou „žáci“ pamatovat? Jak dlouho si „žáci“ budou pamatovat rozdíl mezi Nebraskou a Kentucky či Iowou a Idahem, tedy to, co se našprtali v poslední hodině zeměpisu? Nemusíme možná tak daleko. Umíme my rozlišovat mezi Lotyšskem a Litvou? Potíž je v tom, že listy jako FT nemohou suplovat učebnice zeměpisu donekonečna. Aby bylo jasno – nejsem zlomyslný a přeji si, aby měl pan viceguvernér pravdu.

A ještě jedna poznámka. Podařilo se prosadit rozlišování, že Polsko a Česká republika jsou na tom jinak než Maďarsko. My bychom ale potřebovali i rozlišování mezi Polskem a Českou republikou (Polsko se od nás liší například vysokým podílem hypoték v zahraniční měně). To už se ale z Londýna jeví jako příliš velký detail. A spoustu textů ve světových médiích stačí zaznamenat jen odlišnost Polska.
…

Víkendový evropský summit odmítl ambiciózní maďarský plán na pomoc střední a východní Evropě. Nejtěžší vahou, která se bránila maďarským plánům bylo nepochybně Německo, důležité ale bylo i NE ze strany Polska a České republiky jako předsednické země. Server www.eurointelligence.com upozorňuje na úplně rozdílnou interpretaci summitu ze strany médií. Deník Financial Times napsal, že „Evropa pomůže zemím ve východní Evropě“ (tím se míní podpora relativně skromnému společnému plánu MMF, Světové banky a EBRD) a jeho německá sestra FT Deustchland napsala, že „EU odmítla pomoc pro střední a východní Evropu“.

Zajímavé bude sledovat jaký bude mít odmítnutí maďarského plánu na česko-maďarské vztahy. V českých plánech týkajících se energetické bezpečnosti hraje totiž Maďarsko klíčovou roli.

Celkově ale souhlasím s názorem, že měnová krize a úprk investorů z regionu je něco, co nadnárodní instituce jako MMF umějí řešit a mají to vyzkoušeno: devalvace, měnová stabilizace, rozpočtové škrty a přísná protiinflační opatření. Jenže stejně jako je „krize regionu standardní“, je zároveň úplně jiný kontext – globální recese, propad světového obchodu a místo inflace hrozí spíše její opak.
…

Server Tim Duy‘s Fed Watch uveřejnil několik podnětných grafů. První ukazuje propad produkce na základě údajů z posledního čtvrtletí loňského roku. To už je sice pár dní stará věc, stejně to ale nevypadá moc hezky.



Druhý graf ukazuje strukturu poklesu amerického HDP. Zajímavý je prudký pokles importu, který by za normálních okolností měla Amerika vítat, protože by pomohl vyrovnat obchodní bilanci. Jenže jde o příliš prudký výpadek. A nedoprovází ho nárůst exportu, ten klesá také a ještě prudčeji. Zajímavé také je, že nárůst federálních výdajů (to hlavní teprve přijde) doprovází pokles výdajů jednotlivých států a municipalit (to hlavní také teprve přijde, protože graf ještě nezaznamenal to, co se dělo v lednu například v Kalifornii).



Třetí graf je mimořádně zajímavý. Ukazuje totiž nárůst zásob, který je neuvěřitelně prudký, což mimochodem ukazuje, že pokles výroby bude pokračovat. Přitom se donedávna tvrdilo, že počítače a internet a sofistikovaná skladiště umožňují slavné just-in-time delivery a hladké plánování produkce a dodávek (nevyrábí se na sklad). Zjevně se tak v době krize neděje. Internet a počítačové modely selhávají.


…

Server www.nakedcapitalism.com cituje článek profesor Amara Bhide z Columbia University. Bhide navrhuje několik kroků zpět od všech finančních inovací. Bankám a všem co sbírají na trhu úspory má být povoleno pouze poskytování klasických úvěrů a jednoduché zajišťování. Všichni ostatní, tedy investiční banky, hedgeové fondy a investiční syndikáty si budou moci spekulovat jak budou chtít, mimo jakoukoli regulaci. Banky ovšem budou mít zakázáno neregulované hráče úvěrovat. Tečka.

Nikdo netvrdí, že se tak podaří zastavit ekonomický cyklus nebo vznik bublin, zdi kolem bank ale omezí „collateral damage“.
…

Jiří Paroubek chce snížit plat Martinu Romanovi. Komu jinému? Velké české podniky jsou v zahraničních rukou a platy nejsou oproti centrálám nijak závratné. Nutno ale připomenout, že bonusový plán ČEZ vznikl v dobách sociálně citlivých vláda sociální demokracie (i když Paroubek u toho nebyl). A velkou část bonusů už si Roman tzv. vycashoval.

Článek byl publikován na Respekt.cz v rubrice Audit Jana Macháčka.