Proč se včera Topolánek smál a Paroubek zase tak moc ne

Na klubu ODS byla prý včera večer docela pohoda. Chvíli předtím sice padla vláda, ale prý tam fakt nebylo smutno.

Dokonce, ještě při hlasování, když stoprvní poslanec právě vyslovil to své „pro (vyslovení nedůvěry)“, v záběrech televizních kamer bylo jasně vidět jak se premiér Mirek Topolánek celý rozesmátý naklání k rozesmátému vicepremiérovi a šéfovi zelených Martinu Bursíkovi a něco mu šeptá.

Neměli být smutní, když jim padla vláda?

Možná ne. Možná bude mít mnohem víc starostí včerejší vítěz Jiří Paroubek a jeho ČSSD.

Je naivní si myslet, že to celé je náhoda, že vláda včera padla jen kvůli reportáži v ČT o údajných podvodech poslance Wolfa, ve které je Topolánkův přítel Marek Dalík zaznamenán, jak žádá reportéra, aby ji stáhl z vysílání.

Asi nejsilnějším momentem, který ukazuje na něco mnohem zásadnějšího, bylo včerejší vystoupení poslance ODS Jana Schwippela krátce před tím, než hlasoval pro nedůvěru. „Věřím, že sestavení mnohem lepší protikrizové vlády bude moderovat pan prezident Václav Klaus,“ řekl. Schwippel je poslanec, který má ke Klausovi ohromně blízko. Pracoval pro něj, ve sněmovně zastává přesně stejné názory, je až oddán... Ještě pár dní před včerejším hlasováním Schwippel říkal, že, aby případně hlasoval proti Topolánkově vládě, musel by slyšet jasný signál od prezidenta, co by bylo dál. A ten signál asi Schwippel nakonec včas dostal.

Je to spekulace. Ale. Jeden nejmenovaný zdroj z Lidového domu, člověk, který má blízko k Jiřímu Paroubkovi, mi zhruba před týdnem v neformálním rozhovoru řekl, že se tu poprvé za všechny Paroubkovy pokusy vyslovit Topolánkovi nedůvěru rýsuje jakási dohoda s „lidma kolem Klause“. Dohoda právě o tom, co by bylo, kdyby Topolánek padl.

Těžko říct, pro nějakou jistotu to nestačí, ale jistý náznak toho, že k pádu Topolánkovy vlády přispěl i prezident Klaus, tu je.

Na první pohled by tedy měl být Paroubek v klidu, má možná nějakou dohodu s prezidentem, který bude do značné míry určovat, kdo a jakou vládu bude teď sestavovat. Přece platí ona poučka, to pravidlo, že vlády padají až, když jsou domluveny nějaké další. Nebo neplatí?

Za jakých podmínek (ne)může mít Paroubek svoji vládu:

1. Klaus se rozhodne, že pověří sestavením vlády toho politika, který mu přinese většinu hlasů. Včera Paroubek většinu měl. Ale většinu s komunisty (opravdu by Klaus chtěl být prezidentem, který nechá v době ekonomické krize, a nejen v ní samozřejmě, spoluvládnout komunisty?). A většinu s Tlustým a Schwippelem, kteří ale nikdy neřekli, že se jim líbí sociální demokracie, ale, že se jim nelíbí, jak vládne Topolánek. Navíc, jestli měl Schwippel vážný problém s Lisabonskou smlouvou, jako Klaus, tak by asi nemohl podporovat vládu, která kromě jiného „lisabon“ tlačí, co může.

2. Topolánek bude souhlasit s tím, že bude vládnout v demisi a někdy na podzim nebo na jaře to složí a bude souhlasit s předčasnými volbami. Tak to by asi musel být blbý. Někdy na podzim by měla ODS preference mnohem níž, než teď. Teď ODS získává tím, že její vláda předseda Evropské unii. Dokonce se v popularitě dostala až na úroveň sociálních demokratů. Po předsednictví a v době krize by ODS velmi pravděpodobně ztratila a v předčasných volbách by prohrála s ČSSD.

3. ODS a ČSSD se dohodnou na předčasných volbách a zároveň i na změně volebního systému. Jiný volební systém, který by posílil velké strany na úkor těch malých, by mohl ODS přimět k tomu, aby na takovou dohodu s Paroubkem šla. Jenže i tahle možnost má velký háček. Přesně takovou změnu by Ústavní soud zrušil, už jednou vyškrtl z volebního zákona právě prvky, které nahrávaly velkým stranám.

Ještě je tu možnost nějaké úřednické vlády, jejíhož premiéra by nominoval Klaus a každá z parlamentních stran by do ní jmenovala členy. Ale Klaus není zrovna velkým přítelem úřednických nepolitických vlád a také je tu otázka, jestli se někde v Česku pohybuje osobnost, kterou by sám uznával, a která by byla pro všechny ostatní strany přijatelná natolik, že by chtěly sedět v její vládě.

Na druhou stranu, skoro se zdá, že v Česku je možné i to, co se zdá jinak nemyslitelné, takže uvidíme. Bohužel tou nejpravděpodobnější variantou je, že se bude opakovat ten neskutečný zmatek plný nikam nevedoucích a úmorných jednání, který panoval půl roku po volbách v roce 2006. Což je tedy v době krize docela hloupé.

Dokážu si představit, že si při tom všem mohl včera večer Topolánek ještě v duchu říkat: „Tak jo, tak se teď ukaž, jak si tou krizí poradíš.“