Vliv šrotovného v zahraničí na ČR

Na úvod upozornění: tento text si neklade za cíl hodnotit přínosy a náklady zavedení šrotovného v ČR. Týká se pouze hodnocení vlivu šrotovného v jiných zemích na český průmysl a ekonomiku.

Šrotovné v Evropě

Zavedení šrotovného v Německu a dalších zemích může mít poměrně výrazný dopad na českou ekonomiku. Šrotovné zavedlo v Evropě prozatím 11 zemí: Německo, Francie, Kypr, Itálie, Lucembursko, Nizozemí Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko. Klíčové je pro české automobilky zejména šrotovné v Německu a Francii.

Základní statistiky vývozu automobilů

Vývoz osobních automobilů z ČR loni dosáhl 182 mld. Kč (7,6 % celkového vývozu), vývoz autodílů 168 mld. Kč (7 % celkového vývozu).

Hlavními trhy pro české automobilky jsou Německo (loni podíl 22 % na celkovém vývozu aut), Francie, Itálie, Velká Británie (všechny tři země s podílem 8 %) a Polsko (podíl 5 %). Na Slovensko se loni vyvezla 4 % z celkového vývozu aut z ČR, stejně jako do Španělska, Rumunska.

Vývoz osobních automobilů z ČR do zemí, v nichž bylo zavedeno šrotovné, se loni podílel na celkovém vývozu osobních automobilů 56,6 %.

Recese v eurozóně ovšem silně postihla trh s automobily a snížila také poptávku po automobilech vyráběných v ČR. Počet registrací nových osobních automobilů se v EU -27 v prvních dvou měsících letošního roku meziročně snížil o 22,6 %. Ve stejném období vývoz osobních automobilů z ČR meziročně klesl o 35,9 %, vývoz autodílů o 37 %.

Dopady zavedení šrotovného

V Německu v lednu klesl počet registrací automobilů meziročně o 14,2 %, po zavedení šrotovného se v únoru zvýšil o 21,5 %, v březnu o 39,9 %. Díky šrotovnému v Německu (2500 eur) se vývoz automobilů z ČR do této země v únoru meziročně zvýšil o 21,1 %, zatímco v lednu klesl o 32,4 %. Zároveň šrotovné pomáhá vyprázdnit skladové zásoby. Registrace nových automobilů Škoda v meziročním srovnání: březen -30,7 %, únor + 74,4 %, březen +95,4 %. Podle odhadů VDIK (svaz mezinárodních výrobců automobilů) dosáhnou celkové letošní prodeje aut v Německu 3,1 milionu, lednový odhad před zavedením šrotovného činil 2,9 milionu. Šrotovné by tedy mělo zvýšit prodeje zhruba o 7 %. Registrace automobilů z automobilek v ČR ale v únoru a březnu rostly podstatně rychleji než celkové registrace díky vhodnější produktové skladbě. Například registrace automobilů Hyundai se v březnu meziročně zvýšila o 143,6 %. Za předpokladu, že se prodeje aut vyvezených z ČR do Německa letos zvýší o 10 %, pozitivní efekt šrotovného v Německu na vývoz z ČR by dosáhl zhruba 15 - 20 mld. Kč.

Zabralo i šrotovné ve Francii. V lednu se registrace nových automobilů meziročně snížila o 7,9 %, v únoru o 13 %, v březnu se stoupla o 8,1 %. Vývoz automobilů z ČR do Francie v lednu meziročně klesl o 68,2 %, v únoru stoupl o 2,9 % a v březnu se patrně zvýší ještě výrazněji. Nicméně tamní šrotovné je nižší (1000 eur) a dopad není tak výrazný jako v Německu.

V Itálii se registrace nových automobilů v lednu meziročně o snížily 32,3 %, v únoru o 24,4 %. V březnu se již projevilo zavedení šrotovného a meziroční propad registrací se zastavil, resp. jejich počet se zvýšil o 0,2 %.

Automobilovému průmyslu v ČR by v březnu a dalších měsících mohlo pomoci šrotovné na Slovensku (nejdříve 1500 eur, nyní 1000 eur), kde se prozatím díky šrotovnému v březnu zvýšily registrace nových automobilů meziročně o 2,5 %. V lednu přitom klesly o 39,2 %, v únoru o 21,2 %.

Celkový pozitivní efekt šrotovného v evropských zemích by letos mohl dosáhnout zhruba 30 - 40 mld. Kč. Pokud vezmeme v potaz vývoz aut i autodílů a budeme předpokládat podobný dopad jako v případě vývozu automobilů, mohl by celkový efekt šrotovného dosahovat 60 - 80 mld. Kč. Dopad na celkový objem průmyslové výroby by dosahoval 2,0 - 2,5 %.

S vývozem a výrobou automobilů se ale zvýší také dovoz surovin, materiálů a polotovarů. Čistý efekt na obchodní bilanci lze odhadnout na 12-16 mld. Kč, tj. 0,3 - 0,4 % HDP. Celkový efekt by díky multiplikaci (vyšší zaměstnanost a dopad na domácí poptávku, pozitivní vliv na související odvětví, atd.) mohl být o něco vyšší.

Otázkou je vývoj poptávky a vývozu automobilů po skončení šrotovného v Německu a dalších zemích. Případný pokles by byl naopak brzdou růstu průmyslové produkce i celé ekonomiky. Nicméně v příštím roce by již mělo dojít k mírnému oživení růstu v eurozóně, což je pro českou ekonomiku podstatně významnější stimul než šrotovné.