V polovině března proběhly v Ternopilské oblasti volby do oblastní rady, vítězem kterých se s 32%! stala nacionalistická strana "Svoboda" vedená Olehem Tjahnibokem. To, jestli volby proběhly podle litery zákona, ponechám stranou. Jejich výsledky ale stranou nechat nelze. Bezpochyby jde o jasný signál pro premiérku Juliji Tymošenkovou a nebezpečný precedent pro její prezidentské ambice. Na zisku pouhých 8%, oproti minulým parlamentským volbám (2007) propad z 50%, má zásluhu zejména její "prokremelská" image, která vznikla během rusko-ukrajinského plynovém sporu. Premiérce na preferencích nepřidala ani parlamentní spolupráce s komunisty, negativně je na západě země vnímáno i uvolnění ministra zahraničních věcí Vladimira Ohryzka. Blok Julije Tymošenkové pomalu ztrácí západní Ukrajinu, která se totálně zklamala v rozhádaném "oranžovém táboře". Kompromisní, neradikální, volbou tohoto regionu by se mohl stát Arsenij Jacenjuk, jehož preference poslední dobou nebývale rostou. Ternopilských voleb se ale neúčastnil a prostor se tak otevřel pro jinou sílu, radikální "Svobodu", která má podle posledních průzkumů veřejného mínění šanci dostat se i do parlamentu.

Ternopilské volby proto nejsou jen varováním pro Juliji Tymošenkovou, jako spíše varováním před polarizací a radikalizací země. Ekonomická krize v Ukrajincích obrodila sympatie k vyhraněným stranám. Vítězství "Svobody" posiluje sebevědomí nacionalistického hnutí, zvyšuje jeho pocit důležitosti. Ukrajinský nacionalismus je na vzestupu. Například v pondělí 21.4., v den 120 výročí narození Adolfa Hitlera, bylo asijským studentům, na základě zkušeností z minulého roku, kdy byly surově zbity tři čínské studentky, doporučeno nevycházet z domu. Problematický ale není jen tento den. 9.května Ukrajinci slaví "Den vítězství", a už dnes je jasné, že minimálně ve třech městech východní Ukrajiny (Záporoží, Luhaňsk, Priluky) zavlají na počest osvoboditelské sovětské armády rudé vlajky. Tento manifest  vyvolal vlnu znepokojení. Ve Lvově se naopak objevily citylighty oslavující "SS Haličina", organizaci zformovanou Němci za druhé světové války z obyvatel západní Ukrajiny. Úkolem této skupiny, která byla v Norimberském procesu nakonec označena za zločineckou, bylo vést protipartizánský boj a potlačit povstání. Nacionalizace západu vede k těsnějšímu přimknutí se k Rusku a růstu nostalgie po sovětských časech na východě země. Hrdinové západu jsou pro východ vrahy a naopak. Jediná interpretace ukrajinské historie neexistuje. Jakákoli akce vyvolá reakci.

 

Nejnebezpečnější na celé situaci je ale minimální reakce ze strany hlavních politických představitelů. Opozice (Strana regionů) a prezident Viktor Juščenko se zatím radují z prohry Tymošenkové, aniž by si uvědomili, že může jít o prohru celé země.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist