Čím více roste panika a mediálně živený globální strach z ničivé chřipkové pandemie, tím také roste, alespoň mezi kriticky smýšlejícími lidmi, podezření, že nový virus, vzniklý smíšením virů prasečí, ptačí a lidské chřipky z různých světadílů, není dílem samovolné přírodní mutace, ale některé ze specializovaných  vědeckých laboratoří.

Je sice teoreticky možné, že jsou za rozšíření viru v Mexico City odpovědní seveoameričtí opeřenci, jimž se podařilo infikovat evropská prasata, aby zpětně získaným hybridem nakazili vepře v Asii, v kterých pak proběhla další mutace, umožňující přenos viru na člověka, aby se následně nějakým záhadným způsobem vyskytl v mexickém hlavním městě, kde se jako na potvoru žádní nakažení ptáci ani vepři nevyskytují, ale protože dávám přednost méně krkolomným teoriím, považoval bych za pravděpodobnější, že tzv. virus prasečí chřipky vznikl pod mikroskopem.

Jak a proč by se tento nový, smrtelně nebezpečný virus mohl z pečlivě střežených výzkumných středisek rozšířit mezi lidi? Cui bono?

Před dvěma měsíci proběhla českým tiskem zpráva, která po několika dnech zcela zapadla. Je na čase si ji připomenout. Americká farmaceutická společnost Baxter International Inc. rozeslala osmnácti státům, včetně České republiky, vakcínu proti chřipce, jež byla kontaminována účinným virem ptačí chřipky. Nebýt toho, že při ověřování vakcíny došlo k téměř okamžitému uhynutí několika pokusných fretek, mohli být mezi oběťmi nikoli zvířata, ale lidé. Zástupci firmy Baxter se nejprve tvářili, že se jich to netýká, nakonec však byli nuceni přiznat, že k chybě došlo v jejich laboratořích a to při procesu výroby vakcíny. Nejde o žádnou prkotinu, neboť podle odborníků vznikla kombinací obou virů smrtící směs s 60% účinností. Mohlo k této „nehodě“ dojít pouhým nedopatřením pracovníků laboratoře? Nemohla mít firma Baxter zájem na vzniku epidemie ptačí chřipky, na jejíž léčbu následně, jako jediná takto specializovaná a se státní správou propojená firma, poskytne vakcínu? Nebylo by to ostatně poprvé, co se zisk farmaceutické společnosti vědomě realizoval za cenu mnoha lidských obětí. V roce 2006 prodával Bayer Corporation lék pro hemofiliky, kontaminovaný virem HIV. Tento „lék“ byl zasílán odběratelům v Evropě, Asii i Latinské Americe, přestože členové vedení společnosti, a jak se později ukázalo, i někteří politici a státní úředníci, o kontaminaci virem HIV věděli.

 

A nyní, prosím, zbystřete svou pozornost. Firma Baxter International, navzdory nedávnému skandálu, za který nenesla žádnou trestně právní odpovědnost, byla Světovou zdravotnickou organizací vyzvána, aby s ní spolupracovala na vývoji očkovací látky proti „prasečí chřipce“…

Existují však ještě smělejší výklady možné snahy o rozšíření chřipkové pandemie. Žijí mezi (či spíše nad) námi politicky vlivní environmentalisté, kteří nepřestávají, navzdory faktům, svědčících o opaku, varovat před hrozbou údajného přelidnění. Známý oceánolog Jacques Cousteau se v roce 1991 vyjádřil v tom smyslu, že ke stabilizaci světové populace je třeba, aby bylo eliminováno na 350.000 lidí denně. Proto považoval za nerozumné vynakládat finanční prostředky na boj s viry a následnými epidemiemi, neboť ty jsou zárukou toho, že počet lidí na Zemi neporoste tak rychle.

Ten samý postoj k řešení „populační otázky a ekologické rovnováhy“ zaujímá známý ekolog Eric Pianka, jenž v roce 2006 obdržel cenu Vědec roku, každoročně udílenou Texaskou akademií věd. Ve své bouřlivě aplaudované přednášce zcela vážně konstatoval, že pro udržení ekologické rovnováhy by bylo zapotřebí odstranit 90% lidí z povrchu zemského, o což by se mohl postarat smrt rozsévající virus Ebola...

 

 

Jsme tedy svědky mediální bubliny, jež po pár dnech praskne, aby byla nahrazena jinou zaručeně globální hrozbou, či se tu jedná o cynickou formu podnikání některých farmaceutických firem? Nebo se snad ke slovu dostává environmentalisticky zaměřený terorismus?

 

Aktualizováno 4. 5. 2009 - viz Hysterie se šíří rychleji než prasečí chřipka. Kdo má na tom zájem?