Eva a Vašek jako fackovací panáci českého sebepohrdání. Kiš, kiš, teď tomu vypasenému hochštaplerovi Novotnému dorazí pod Říp jen jeden dědek a bába ze tří. Eva a Vašek jsou stejně příšerní jak ten mastičkář Babica na Nově. "Obliba dua i kuchaře odráží preference příznivců české levice," vyvozuje spojení mezi estetickými a politickými preferencemi sobotní MF Dnes. "Obojí je laciná šlichta pro plebs," slyším vespod.
Už by to mohlo stačit.
Levicovost jako nevkusná "socka" oblečená u Vietnamců, s taškou plnou slev z Lídlu je myšlenkové klišé, ve své namyšlenosti ubožejší než Babicovy blafy. Nabízím pohled na ty dva slavíky z teleshoppingu, že nad ním každý "pravičák", jak doufám, zajásá.
Levicovým vládám se u nás poprávu vyčítá systematické znevýhodňování aktivnější, zodpovědnější části obyvatel. Přesně takových podnikavců, jako je dvojice, která si z lidové zábavy pro nenáročné seniory udělala dobré živobytí. E+V mají publikum, které nevypaluje a nestahuje z internetu, je sběratelsky zaměřené, tedy k Evičce a Vašíkovi u Jadranu s radostí přikoupí to DVD natočené na Korfu. E+V jsou kontaktní a neúnavní. Před koncertem se neschovávají v šatně, se svou samohrajkovou produkcí obrážejí kdejaký kulturák nebo sokolovnu v Horní - Dolní. "Vždycky říkám: Zajděte si do bazaru, kupte si harmoniku a budete mít narvané sokolovny," vybízí Vašek. Podnikatel s úspěšným byznysplánem.
Zášť vůči E+V je zároveň špatně skrývaným "ageismem", tedy nechutí k šedivému, vrásčitému, nemajetnému a nemohoucímu stáří, které je hlavním zákazníkem toho oživlého jukeboxu. Do kulatých tváří Evy a Vaška si jejich posluchači promítají vlastní děti. S tím rozdílem, že "Evička a Vašík" se jim, na rozdíl od potomků, nesmějí za to, že mají rádi ty nemožné písničky, ale ochotně jim je zahrají. Že je to kýč jak bič? Zcela určitě. Ale co to má společného s levicovostí? Že budu souhlasit s Jiřím Paroubkem, který ve stejném vydání MF Dnes píše (tedy jestli jsem pana předsedu dobře pochopil), že povyšovat se nad okolí dobrým vkusem je nevkusné, to jsem - jak říkává božský Karl s dalším slavíkem v ruce - vážně nečekal.
Do výběru na šéfa/ šéfku ČT se hlásí i neúnavná a neskonale ambiciózní Jana Bobošíková, která to "chce někam dotáhnout". Co a kam přesně chce J. B. dotáhnout, to je ta otázka. Lhostejno, zda Bobošíkové zrovna podrží dveře od výtahu k moci euro - skeptici, optimisté, čeští komunisté nebo Vladimír Železný. Pokud by vyhrála a štamgasti v osvěžovně na rohu proto označili členy televizní rady za šílence, neuměl bych milé radní přesvědčivě hájit. Jediné vysvětlení se jmenuje Arabela. Když spustila "Bobovize" s ředitelem Hodačem a fenomenální moderátorkou Dušicou Zimovou vysílání z Kavčích hor, jeden se neubránil vzpomínkám na Rumburakovu televizi. Nostalgie je mocná síla, jak je vidět nejen z obliby Evy a Vaška. Navíc, té Xénii to v seriálu o Arabele neuvěřitelně seklo, pamatujete?
