Kazachstán – země příležitostí

Kazachstán je zemí, která se v mnohém vymyká středoasijským měřítkům. Jeho rozloha je více než 2krát větší ve srovnání s rozlohou dalších čtyř postsovětských středoasijských republik. Bohaté surovinové zdroje lákaly a stále přitahují zahraniční investory zejména do těžby ropy, zemního plynu a dalších přírodních surovin. Největšími investory v těžebním sektoru jsou USA, Francie, Turecko, Velká Británie, Itálie, Norsko a SRN. V oblasti metalurgie je to Jižní Korea, Velká Británie, Japonsko, Kanada a Indie. Podle kazachstánské statistiky, zahraniční investoři vložili od vzniku nezávislého Kazachstánu do ekonomiky cca 75 mld. USD, což na hlavu obyvatele znamená nejvíce ze zemí SNS. Země EU se na výše uvedené částce podílely cca 40 %. Kazachstánská vláda v posledním období přijímá opatření na podporu domácích i zahraničních investorů, kteří budou vkládat finanční prostředky do nesurovinových sektorů, a to zejména do zemědělství a zpracovatelského průmyslu. V rozvoji těchto na sebe navazujících odvětví vidí potřebu nejen v zajištění potravinové bezpečnosti domácího trhu, ale zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky chce konkurovat na světových trzích a tím snížit závislost svého exportu pouze na surovinách.

Problémy kazachstánské ekonomiky začaly již ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 hypoteční krizí, která prakticky zastavila stavební boom trvající několik let a financovaný převážně kazachstánskými komerčními bankami, které si braly půjčky v zahraničí. Banky nyní mají značné úvěrové závazky v zahraničí, uvádí se cca 40 mld. USD, které musí splácet, ale mnoho objektů zůstalo rozestavěných a investoři nejsou schopni plnit své závazky vůči bankovnímu sektoru. Na stabilitu domácí ekonomiky bylo v letech 2007 a 2008 vydáno celkem 8,5 mld. USD. Koncem minulého roku vláda přijala protikrizový program a rozhodla založit nový fond, který vznikl sloučením státního fondu rozvoje „Kazyna“ a státního holdingu „Samruk“ a byl nazván „Fond národního blahobytu Samruk-Kazyna“. Hlavním posláním vzniklého fondu je maximální využití domácích finančních prostředků na realizaci průmyslových projektů. Z fondu má být během let 2009 až 2010 vyčleněno v rámci proti krizového programu pro stabilizaci ekonomiky dalších 10 mld. USD. V závěru roku 2008 se vláda za účelem stabilizace bankovního sektoru rozhodla vstoupit 25 % kapitálově do čtyř kazachstánských komerčních bank a tento proces pokračuje i v roce 2009. Začátkem února tr. kazachstánský bankovní a finanční trh prošel dalšími výraznými změnami. Vláda oznámila, že vykupuje 75 % akcií v bankách BTA a Alliance (již dříve 25 %), které patří k největším komerčním bankám na domácím bankovním trhu. Po ovládnutí uvedených bank „Fondem národního blahobytu Samruk-Kazyna“ Národní banka Kazachstánu přestala subvencovat domácí měnu tenge a ta dne 4. února během několika hodin devalvovala k USD o cca 25 %. Kurz se změnil ze 120 tenge /USD před devalvací na 150 tenge/USD.

Pro kazachstánskou ekonomiku je rozhodující příjem z exportu surovin. Podle domácí statistiky Kazachstán v roce 2008 vytěžil cca 70,7 mil. tun ropy, což je téměř o 5 % více než v roce 2007. Export ropy se ve sledovaném období uvádí 62,4 mil. tun (o 2,8% zvýšení), z toho bylo přes ruské území tranzitováno více jak 21 mil. tun. Statistika uvádí, že v Kazachstánu bylo zpracováno 13,4 mil. tun ropy (o 11,3 % více než v roce předešlém, zřejmě část zásob). Těžba přírodního plynu byla v roce 2008 oproti roku 2007 o 11,9 % vyšší a byla na úrovni 33,4 mld. m3. Exportováno bylo 5,670 mld. m3 plynu, což je na navýšení proti roku 2007 o 27,6 %. Těžba uranu dosáhla ve sledovaném roce 8 521 tun (navýšení o 28,4 %), těžba uhlí byla na úrovni 110 mil. tun (navýšení o 11,8 %). Celková průmyslová výroba v roce 2008 se zvýšila oproti roku 2007 o 2,1 %.

Základní makroekonomické ukazatele země           

Pozn.: Uvedená čísla v tabulce je nutno brát s "určitou rezervou" neboť různé kazachstánské  statistické prameny uvádějí často nejednotné údaje.

V návaznosti na světovou globální krizi a nízkou cenu ropy a dalších surovin se recese plně projevila i v kazachstánské ekonomice. Vláda usiluje o sociální smír ve společnosti a hlavním jejím úkolem je udržet zaměstnanost. Kazachstánský prezident N. Nazarbajev dlouhodobě vystupuje s kritikou světové finanční soustavy a opakovaně předkládá návrh na zavedení nové mezinárodní měny pod záštitou OSN. Na mezinárodních jednáních kazachstánští představitelé stále vyzývají partnery z asijských seskupení k společné strategii při postupu proti světové krizi. Svoje návrhy na společné kroky směřují především na Rusko.

Vývoj obchodně-ekonomických vztahů mezi Českou republikou a Kazachstánem

Smluvní základna
V obchodně-ekonomické oblasti byly podepsány tyto dohody: Dohoda o obchodně-ekonomické a vědeckotechnické spolupráci (podepsána v září 1993). Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic (podepsána v říjnu 1996), Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní a z příjmu z majetku (podepsána v dubnu 1998).
V souvislosti se vstupem ČR do EU bylo nutno revidovat Smlouvu o obchodně-ekonomické spolupráci a uzavřít obdobný dokument o vzájemné spolupráci s Kazachstánem v této oblasti, který by odpovídal podmínkám členství ČR v EU. Tato smlouva byla k 30. dubnu 2004 vypovězena. Dne 8. září 2004 v průběhu oficiální návštěvy prezidenta V. Klause v Kazachstánu byla podepsána nová Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Kazachstánské republiky o ekonomické, průmyslové a vědecko technické spolupráci.

Rovněž Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic má Česká republika povinnost sladit s mezinárodními závazky EU/ES. Dále Ministerstvo financí ČR usiluje o sjednání doplňujícího Protokolu k Dohodě o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní a z příjmu z majetku s cílem zaručit efektivnější výměnu daňových informací mezi příslušnými úřady obou zemí.

Pracovním orgánem v hospodářské oblasti je Česko-kazachstánská Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. Její 2. zasedání se uskutečnilo v Astaně ve dnech 09.-10. září 2008. V rámci Komise pracuje Stálá pracovní skupina pro energetiku.

Obchodní výměna ČR – Kazachstán (v tis. USD)

Zdroj: MPO ČR

Komoditní struktura českého vývozu/dovozu:

- v českém vývozu jsou to: montážní komponenty osobních automobilů Škoda, léčiva (dynamický růst), výrobky z buničiny a papíru (velmi dynamický růst), rozvodové přístroje pro vysoké napětí, dřevotřískové desky, díly plynových turbin, čerpadla, digitální procesové jednotky, hliníkové folie, montované stavby, ocelové sudy (vysoká dynamika růstu) a zdravotnická technika a zařízení,

- v českém dovozu: zejména ropa (v roce 2007 pokles o 24 %, začátkem roku 2008 se dodávky obnovily), fosfor a selen, surová bavlna (růst dovozu), zkapalněný propan a butan, feroslitiny (velmi dynamický růst), surový tabák a bavlněné tkaniny.

Kazachstán je třetím největším dodavatelem ropy do ČR. V r. 2008 bylo dovezeno 507,4 tis. tun ropy, což představovalo téměř 8 % z celkového dovozu ropy do ČR. Oproti roku 2007 se jedná o 60% nárůst objemu.

Přehled dovozů ropy do ČR dle zemí

Největší české investice v posledním období
Česká společnost PSP Engineering dodala zařízení za cca 43 mil. EUR pro novou cementárnu ve městě Sofievskom. Investice se uskutečnila s pojištěním EGAP. Finanční skupina PPF koupila v roce 2008 v největším kazachstánském městě Almaty banku International Bank of Almaty, nyní již název HOME CREDIT BANK, kdy celková výše investice se odhaduje na 40 - 45 mil. USD.

Obchod se zeměmi EU

V roce 2008 obrat zahraničního obchodu Kazachstánu se zeměmi EU činil podle kazachstánské statistiky 39,1 mld. USD a proti roku 2007 se zvýšil o 35,9 %. Pro Kazachstán uvedený obrat představoval 35,8 % zahraničního obchodu (navýšení proti roku předchozímu o 1,6 %) a země EU jsou po Rusku druhým nejvýznačnějším obchodním partnerem. Největšími obchodními partnery ze zemí EU jsou Itálie, Francie, Německo, Nizozemsko a Velká Británie. Více jak 70 % kazachstánského exportu do zemí EU tvoří ropa, dále pak měď a další suroviny.

Kazachstánská strana v současné době vyjednává s EU podmínky o vstupu do WTO. Na všech úrovních jednání s EU kazachstánští představitelé předkládají požadavek na uzavření nové PCA a dále mají velký zájem na tom, aby EU přiznala Kazachstánu „status tržní ekonomiky“.

Při setkání předsedy vlády ČR a současně představitele EU M. Topolánka s prezidentem N. Nazarbajevem dne 12. února 2009 v Astaně, prezident uvedl, že KZ bude těžit v roce 2010 cca 40 mld. m3 plynu, což zvyšuje možnosti spolupráce s EU v dodávkách plynu. Ale reálný rok pro výrazné rozšíření obchodní spolupráce v této oblasti se jeví až v rok 2015, kdy Kazachstán plánuje těžbu plynu na úrovni 60 až 80 mld. m3. Uvedené setkání však mimo jiné může mít velmi pozitivní dopad na rozvoj dvoustranné hospodářské spolupráce, kdy kazachstánská strana následně aktivně začala reagovat na přípravu III. zasedání Česko-kazachstánské mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko průmyslovou spolupráci, dále předpokládá rychlé dokončení prací na dvoustranných smluvních dokumentech a měla by být věnována větší pozornost českým firmám zajímajících se o projekty v Kazachstánu.

Aktuální stav vzájemných vztahů v ekonomicko-obchodní oblasti a perspektivy jejich dalšího rozvoje

Z hlediska objemu obchodu se řadí Kazachstán na první místo mezi státy Střední Asie. ČR je ovšem v tomto obchodě dlouhodobě v pasivu z důvodu dovozu energetických surovin. Obrat vzájemného obchodu dosáhl v r. 2007 336 mil. USD, což představovalo cca 1,5 % celkového obratu zahraničního obchodu ČR. V roce 2007 došlo ke snížení dovozu ropy při současném zvýšení českého exportu (o 27,6 %), takže v porovnání s r. 2006 se pasivum obchodní bilance snížilo téměř na polovinu. V roce 2008 obrat vzájemného obchodu dosáhl 743 mil. USD, což je zvýšení proti roku 2007 více jak dvojnásobné. Nárůst našeho exportu do Kazachstánu v roce 2008 byl o 41 % oproti roku předešlému, ale import zaznamenal téměř trojnásobný nárůst (277,5 %), zejména zvýšeným importem kazachstánské ropy. Záporné saldo ve vzájemném obchodu bylo za rok 2008 i přes značný nárůst českého exportu ve výši cca 348 mil. USD. Přesto, že dosažené výsledky v prvním měsíci roku 2009 lze hodnotit kladně, kdy nárůst českého exportu je více než dvojnásobný ve srovnání s lednem v minulém roce, lze předpokládat, že vzhledem k ekonomické situaci v zemi, nebude reálné udržet dynamiku exportu dosahovanou v posledních letech.

Na setkání premiéra ČR M. Topolánka s kazachstánským partnerem K. Masimovem dne 12. února 2009 v Astaně česká strana zdůraznila, že má zájem nadále se podílet na realizaci programu prezidenta N. Nazarbajeva „100 škol, 100 nemocnic“, kde je zapojeno konsorcium českých firem pod vedením společnosti PURO KLIMA. Český premiér dále předložil návrh na výrobu-montáž nákladních vozů TATRA, obdobně jako se uskutečňuje v Kazachstánu montáž vozů Škoda. Bohužel, přes určitou deklarovanou aktivitu v posledním období, na tyto a další naše návrhy zatím nedává kazachstánská strana vstřícné odpovědi.

Kazachstán nemá výrobu vlastních osobních automobilů, ale existuje zde montážní závod „Azia-Avto“ ve městě Usť-Kamenogorsk, který v roce 2007 zkompletoval z dovezených dílů 1540 osobních vozů Škoda, což představovalo téměř 25 % z celkového počtu automobilů, smontovaných v této zemi v roce 2007. V roce 2008 došlo ke snížení celkové montáže automobilů v uvedeném montážním závodě, což se týkalo i automobilů Škoda a souviselo to s výrazným snížením odbytu nových automobilů na kazachstánském trhu.

Ve finančním sektoru v Kazachstánu od dubna 2005 působí HOME CREDIT Kazakhstan, který za dobu své činnosti poskytl spotřební úvěr více jak 900 000 klientům. Nyní již společnost vlastní bankovní licencí nákupem banky v Almaty. Úspěšně si vedou české firmy podnikající v oblasti zdravotnictví (zdravotnická technika a zařízení), jako příklad lze uvést již výše zmíněnou firmu PURO KLIMA. Jako další úspěšná česká firma působí na kazachstánském trhu již více jako deset let je PRO.MED.CS Praha, a.s., vyvážející léčiva.

Ostravská společnost G-Consult získala v loňském roce zakázku v západokazachstánském oblastním městě Uralsk na obnovu inženýrských sítí a do roku 2011 vybuduje desítky kilometrů kanalizačních sběračů, vodovodů a teplovodů. Práce na projektu začnou letos na jaře.

V nové Koncepci podpory vývozu do prioritních zemí, schválené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR dne 15. dubna 2009, byl Kazachstán zařazen mezi skupinu 12ti nejvýznamnějších zemí. Mezi střednědobé perspektivní obory v nově schválených zemí byly pro Kazachstán vytipovány níže uvedené:

Energetika a těžba surovin – Kazachstán patří mezi nejbohatší země na energetické suroviny. V prokázaných zásobách ropy zaujímá osmé místo na světě a zásoby přírodního plynu jsou odhadovány na 3,4 trl. m3. Zásoby uranu se odhadují na druhé největší na světě. Pro české firmy existuje reálné možnosti se dále zapojovat do sektoru energetiky.

Zdravotnická technika – jeden z cílů kazachstánské vlády, který je realizován i přes značné finanční problémy se státním rozpočtem, je zvyšovat celkovou zdravotní péči o občany. Vyhlášený projekt vybudovat 100 škol a 100 nemocnic je nadále realizován.

Potravinářský průmysl – zvyšování objemu a úrovně domácí zemědělské produkce je jeden z nosných úkolů kazachstánské vlády. Obor byl zařazen do prioritních oborů, které by měly zajistit větší diversifikaci kazachstánského exportu, který je závislý jen na surovinách.

Mezi perspektivní obory pro rozšiřování spolupráce patří rovněž turistika. Od května 2008 na lince mezi Prahou a Almaty uskutečňují ČSA pravidelné lety dvakrát týdně, což přispívá k rozšíření oboustranných vztahů. V posledních třech letech se uskutečnily oficiální prezentace České republiky na mezinárodní turistické výstavě KITF v Almaty a rozvoj turistiky zaznamenává dynamickou tendenci.

Na podporu českých exportérů se v druhé polovině roku 2009 předpokládá v Almaty, největším kazachstánském městě a obchodním centru Střední Asie, otevření zahraniční kanceláře CzechTrade.

Nejvýznačnější akce připravované v roce 2009 z obchodně ekonomického úseku

- III. zasedání Česko-kazachstánské mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko technickou spolupráci v září v Praze,
- zasedání Pracovní skupiny pro energetiku v Astaně v červnu 2009,
- oficiální účast České republiky na mezinárodní výstavě energetiky „Power Kazakhstan 2009“ v Almaty. Součástí akce by měly být tiskové konference a prezentace českých firem z oblasti energetiky v hlavním městě Astaně a rovněž v Almaty,
- oficiální účast České republiky na mezinárodní turistické výstavě KITF 2009,
- seminář v Praze pro české podnikatele zajímající se o Kazachstán.

Na závěr je nutné ještě uvést dvě skutečnosti, které budou v následujícím období ztěžovat další rozvoj vzájemných hospodářských vztahů a týkající se všech zahraničních subjektů podnikajících nebo vstupujících do kazachstánského podnikatelského prostředí. Kazachstánská vláda, za účelem udržení domácí zaměstnanosti a zvyšování domácí výroby, začala prosazovat vládní program, který nazvala „Kazachstánský obsah“. Jeho cílem je maximálně využívat výrobky z domácí výroby. Tím může, a zřejmě bude, docházet ke snižování možnosti rozšiřování zahraniční obchodně ekonomické spolupráce z důvodu protekcionismu domácích firem. Delegace EU v Kazachstánu dění na kazachstánském trhu společně s vedoucími obchodně ekonomických úseků členských států průběžně sleduje a vyhodnocuje. Česká strana by uvítala, aby byly na kazachstánském trhu zajištěny rovné konkurenční podmínky pro domácí i zahraniční subjekty.

Letitým obrovským problémem v Kazachstánu je korupce na všech úrovních. Lze uvítat, že korupce již není tabu pro sdělovací prostředky, ale bohužel, situace se nezlepšuje. Naopak, podle názorů osobností z businessu, krize problém prohlubuje. Nejvíce zkorumpovanou sférou je oblast státních zakázek. Z oficiálních sdělení jen za první dva měsíce tohoto roku bylo odhaleno 59 korupčních případů, což je nárůst proti loňskému roku o 79 %. Každý kdo podniká nebo vstupuje na kazachstánský trh, musí mít tuto realitu na zřeteli.