Házení vajec na představitele jakékoliv strany nepatří k demokracii. Je to minimálně neslušnost. A omluvou není ani fakt, že s vulgaritou a nepřístojnostmi začala druhá strana. Demokracie je založena na dialogu a argumentaci, ale je otázkou, kdy do tohoto stavu česká společnost doroste. Moderní volební kampaně jsou bohužel vedeny negativně a házení vajec v tom jen stěží něco změní k dobrému.

Nicméně je nutné, abychom se poučili z chyb. A v tomto směru chci vzdát poklonu mladým lidem, kteří celou akci s házením vajec spustili, ale následně dokázali alespoň částečně přiznat vlastní chybu a vyzvali ostatní ke složení „zbraní“. Je ovšem jasné, že už celou hysterii jen těžko zastaví, což dokazují včerejší události v Brně. Potvrzují se tak slova H. Arendtové, že lidské jednání má začátek, ale nemá konec. Naše skutky v sociální a politické realitě jednoduše vyvolávají odezvy u druhých. Rozjetý vlak se pak těžko zastavuje.


Poučení pro nepoučitelné

 

Kéž by se z předchozích slov poučili i naši političtí představitelé. Bohužel si ale myslím, že pokora a pravdivost není jejich charakteristickým znakem. „Udělat chybu? Kde to žijete? Já se přece nemýlím a nedělám podrazy. Ty dělají oponenti z jiných stran.“ To lze mimo jiné vyčíst i z posledních prohlášení pana Paroubka. Vulgaritu, kterou mu vrhači vajec vyčítají, prý do české politiky zavlekli jiní. Souhlasím s tím, že v tom předseda ČSSD není sám, ale zaráží mě jeho sebejistota až arogance. A to lidi štve stejně tak jako nesplněné sliby z podzimních voleb do krajských zastupitelstev.

Co dělat s průzkumy?
 

Byť je průzkumy veřejného mínění potřeba brát jen orientačně, ukazuje se neodvratitelný fakt: ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem promrhala voličskou přízeň lidí. Dnes jsem si přečetl proč: Prý strana nedostatečně využila moderních sociálních mediálních prostředků. Inu na něco se to svést musí. Není tomu dávno, co z Lidového domu pronikly na veřejnost zprávy poradců, aby vedení změnilo rétoriku a snažilo se být více pozitivní. Jak se však ukazuje: „Novým kouskům starého psa nenaučíš.“ Ale, co když ano? Uvidíme. Čeká nás brzy další předvolební klání. Tentokrát o lukrativní místa do Poslanecké sněmovny. Ukáže se, zda se z chyb umí poučit politici stejně tak jako mladí „vrhači vajec“. Možná se konečně dovíme, co nám chtějí strany nabídnout, než to co dělají jiné špatně. Ale přiznávám se, že vyjadřuji spíše naděje než realitu a snažím se sám sebe přesvědčit, že už to více negativistické nemůže být…