Ranní ohlasy při kávě a probírce serverů:

- bruselská zpravodajka deníku Gazeta Wyborcza Dominika Pszczólkowska počítá, že by výsledek eurovoleb mohl nahrát polskému kandidátovi na funkci předsedy Evropského parlamentu, Jerzymu Buzkovi oproti jeho soupeři, Italu Mariovi Maurovi. Buzkova liberální Občanská platforma získala v Polsku 45 % (konzervativní Právo a spravedlnost má 29,5 %, postkomunistická levice 12,3 %, lidovci 7 %, ostatní strany zmizely z mapy - Sebeobrana 1,5 %, Libertas 1,1 %). Polákům nahrává, že nejpočetnější zastoupení v klubu Evropské lidové strany bude mít německá CDU/CSU (42 mandátů) podporující Buzka, nikoli Italové (mají 36). I Poláci jsou mezi eurolidovci silní (25 křesel Občanská platforma, 3 lidovci). "A v Polsku není žádný sexuální skandál," píše - v narážce na Berlusconiho Itálii - Dominika Pszczólkowska. Buzek to ale nemá jisté, bude záležet na hlasech Francouzů a Rumunů. A také na tom, jakou funkcí uspokojit Maura, když místopředsedou parlamentu už byl.

- na Baltic Times je zatím (9:45) hlavní zprávou z eurovoleb, že tallinský starosta ze strany pravého středu Edgas Savisaar obtěžoval občany po ránu textovou zprávou, kde pro sebe žádal hlas. (Baltic Times tu zprávu překládají jako "Rise and shine, vote 104, your Edgar", vychutnání pobaltské poetiky ponecháme na laskavém čtenáři.)

- na Slovensku se europoslankyně z vládní strany Smer Monika Beňová poněkud překvapivě raduje z neúspěchu koaličních partnerů. Její Smer získal 32 %, opoziční Dzurindova SDKÚ 16,98 %, SMK 11,3 %, KDH 10,5 %, mečiarovské HZDS 8,9 % (ztrácí dva mandáty, prošel jediný kandidát) a taktak proklouzla nacionalistická SNS s 5,5 %. "Dúfala som, že SNS sa nedostane do európskeho parlamentu," říká. "Výsledok SNS hovorí o tom, že politika tejto strany je zlá." Smer by měl podle ní pro volby 2010 vyhlížet jiné koaliční partnery: "V čase krízy by bola koalícia dvoch silných strán ideálna. Vláda s SDKÚ je asi najracionálnejšia úvaha vo vzťahu ku krajine." Jako podmínku navrhuje, aby však v takové vládě nebyli bývalý premiér Dzurinda a bývalý ministr financí Mikloš. Pravda, říká to zatím jen nevýznamná europoslankyně...

- deník SME má přehlednou infografiku slovenských europoslanců. Například uspěl Peter Šťastný, kterého eurosocialisté zařadili na svou přihlouplou černou listinu "12 strašných kandidátů". To mám ale radost.

- bruselský zpravodaj Financial Times Tony Barber na svém blogu shrnuje, že středopravé strany uspěly v šesti největších zemích EU: ve Francii, Německu, Itálii, Španělsku, Polsku a zřejmě i v Británii. A pak se věnuje okrajovým podivnostem. jako třeba že švédská Pirátská strana zjevně získala nejméně jedno křeslo. A v Maďarsku uspěl agresívní protiromský Jobbik (3 z 22 maďarských křesel). Mezi úspěchy krajní pravice a nacionalistů počítá také výsledek v Rakousku, Nizozemsku a na Slovensku. (To poslední se mi nezdá: pokud HZDS mělo předtím 3 poslance, dnes má jednoho a SNS také jednoho, je to spíš ústup.)

- bruselský zpravodaj Economistu známý jako Charlemagne poslouchal ve volební noci evropské poslance, kteří neustále lamentovali nad nízkou volební účasti (43 % znamená, že účast od prvních voleb v roce 1979 trvale klesá - zatímco pravomoci Evropského parlamentu se zvyšují). Charlemagne znechuceně shrnuje jejich jednotnou linku: "Musíme dělat pořád totéž, co dosud, jen toho musí být víc. Víc Evropy, více pravomocí pro Evropský parlament, víc "komunikování Evropy za peníze daňových poplatníků. ... Evropští poslanci mají zjevně neobyčejnou schopnost ignorovat výchozí bod analýzy: že panevropská demokracie zjevně nefunguje."

- k oblíbené tezi "více pravomocí Evropského parlamentu = více demokracie" si dovolím doporučit svůj rozhovor s předním evropským právníkem Miguelem Madurem (podle některých dnes vůbec nejlepším mozkem v oblasti evropského práva; patrně nejmladší Portugalec s titulem PhD apod.). Generální advokát Evropského soudního dvora si to nemyslí a vysvětluje proč. Pro deník příliš náročné, pro blog Jiné právo popularizační čtení.