Čínský juan má ambice stát se světovou měnou

Před nedávnem se objevily spekulace, že americkým vládním dluhopisům by mohl být ratingovými agenturami snížen rating z důvodu brzkého překročení 100% úrovně poměru vládního dluhu k hrubému domácímu produktu. Dolar v té době kvůli tomu výrazně deprecioval. Částečně také díky pokračování rally na akciových trzích, což jen přililo olej do ohně. Někteří ekonomové začali dolaru prorokovat další významné oslabení a ohrožení jeho postavení jako světové měny číslo jedna.

To samozřejmě nenechalo klidnými čínské představitele, protože Čína je největším světovým držitelem devizových rezerv a dohromady vlastní americké vládní T-billy, T-noty a T-bondy v souhrnné hodnotě více než 700 mld. USD. Výrazné oslabení dolaru by tak pro Čínu mohlo znamenat značné ztráty. Navíc ve Spojených státech hrozí díky mixu silně expanzivní měnové politiky smíchané s masivní fiskální expanzí v delším období inflace, která by díky vyšším úrokovým sazbám srážela dolů i dolarovou cenu vládních dluhopisů. Proto se objevila na pořadu dne možnost, že by se Čína mohla začít svých dolarových rezerv zbavovat, což by pro Spojené státy nebyla dobrá zpráva.

Americký ministr financí Timothy Geithner proto na své nedávné návštěvě Číny očekával od jejích představitelů, že ho ujistí, že čínská centrální banka nehodlá své dolarové rezervy rozpouštět. Toto ujištění se mu nakonec dostalo.

Šéf Světové banky Robert Zoellick k tomu řekl:

„Během času vidím možnost, že by Čína začala více diverzifikovat své rezervy, ale je třeba mít na paměti, že Čína byla a je velmi citlivá na udržování kurzu juanu vůči dolaru, což nemůže dělat bez nakupování dolaru, a pokud nakupujete dolary, potom musíte nakupovat americké cenné papíry.“ 

V souvislosti se spekulacemi o oslabení role dolaru se objevily i zmínky o možném budoucím zvýšení role juanu ve světovém měnovém systému. To si lze jen stěží představit bez toho, aby juan přešel na floating. Tento přechod by byl samozřejmě spíše pozvolný. Prvním krokem k tomu je umožnění kapitálových toků z a do Číny.

Čínský státní úřad pro měnový trh se nechal slyšet, že více umožní čínským společnostem, aby nakupovaly zahraniční měny, které by používaly k financování svých zahraničních poboček. Uvolněnější pravidla mají vejít v účinnost od prvního srpna. Čína má mnoho zdrojů pro investování v zahraničí, oficiální devizové rezervy i soukromá finanční aktiva v zahraničních měnách dosahují souhrnné výše 2 900 mld. USD. Čínské investice v zahraničí jsou poměrně řídké v porovnání s investicemi zahraničních osob v Číně. Přesto nabírají na dynamice, když v roce 2007 byly uskutečněny v souhrnné výši 27 mld. USD a v roce 2008 již ve výši 52 mld. USD. Již zmíněný šéf Světové banky Robert Zoellick sice brání dolar jako hlavní rezervní měnu, avšak zároveň vítá tyto snahy Číny udělat z juanu jednu z hlavních světových měn.

Může tedy juan skutečně konkurovat dolaru? Domnívám se, že v budoucích několika letech se tak určitě nestane. Aby se tak stalo, musel by juan přejít na floating, čímž by se ovšem Čína vzdala své velmi oblíbené hračky. Tou je úmyslně podhodnocený kurz juanu umožňující čínským továrnám zaplavovat svět tunami potřebného i nepotřebného zboží. Fandové americké měny tak mohou ještě nějakou chvíli zůstat v klidu spát.