Lotyšsko brání svou měnu před devalvací a dělá tak chybu

Lotyšsko čelí výraznému tlaku na devalvaci své měny – latu. Snaží se tomuto tlaku za každou cenu čelit a je v tom podporováno i Mezinárodním měnový fondem. Je však takový postup správný? Abychom si na tuto otázku mohli odpovědět, je třeba se vrátit k tomu, proč v této zemi vznikla situace, která tam nyní je.

Na konci roku 2004 zavěsilo Lotyšsko lat na euro a zavázalo se tak držet fixní kurz v rozmezí ±1% od centrální parity 0,70284 EUR/LVL. Díky fixnímu kurzu se lotyšská centrální banka musela podřizovat měnové politice Evropské centrální banky a držet nízké úrokové sazby. To nastartovalo obrovský boom, který byl financován zahraničním kapitálem, který se díky fixnímu kurzu nebál přitékat. Díky tomu, že půjčit si v zahraničních měnách bylo levnější než doma a fixní kurz zamezoval kurzovému riziku, začali se lotyšské subjekty zadlužovat v eurech a švýcarských francích. Lotyšsko však díky boomu začalo i masivně importovat, což se projevovalo v rostoucím deficitu běžného účtu platební bilance.

Krize v Eurozóně však znamenala snížení přítoku kapitálu a zatímco dříve byl deficit běžného účtu financován přebytkem na finančním účtu platební bilance, později tomu již tak nebylo. Zhoršení ukazatelů jako saldo běžného účtu k HDP způsobovalo ještě více a více, že vysychaly zdroje zahraničního kapitálu. Jeho nedostatek také znamenal velmi silnou recesi. Schodek běžného účtu by se dal částečně řešit snížením vládních výdajů nebo zvýšením daní, což by však zemi uvrhlo do ještě větší recese.

Tyto problémy by do značné míry měly automatické řešení, kdyby v Lotyšsku existoval volně plovoucí měnový kurz. Ekonomiky mají tendenci se vracet k rovnovážnému reálnému měnovému kurzu, což by znamenalo, že by následovala depreciace latu a zlepšení obchodní bilance (a také běžného účtu). Protože je však kurz latu fixní, reálné přizpůsobení musí proběhnout skrze cenovou hladinu, konkrétně tedy její snížení. Deflační tlaky a snižování mezd tak jen prohlubují současnou recesi. Nabízí se řešení v podobě devalvace směnného kurzu. Takový krok by měl však svůj neblahý vliv na rozvahy lotyšských subjektů, protože by znamenal skokové reálné zvýšení jejich zahraničních závazků. Právě tento pohled akcentují lotyšští představitelé a MMF. Lotyšská centrální banka se tak snaží zabránit znehodnocení latu všemi prostředky a velmi rychle ztrácí devizové rezervy, které jí čas od času doplní právě MMF.

Není však právě to chyba? Jak jsem ukázal výše, zavěšení latu na euro je jeden z faktorů, který přivedl Lotyšsko tam, kde nyní je. Není tedy logické alespoň dodatečně tuto chybu napravit a devalvovat? Ano, znamenalo by to default mnoha domácích subjektů, avšak tím by se alespoň hospodářství vyčistilo od neživotaschopných firem a připravilo by se tak podhoubí pro budoucí růst.

Kroky lotyšské centrální banky připomínají někoho, kdo sedí na větvi tři metry nad zemí, a větev se pod ním láme. Kdyby na ní seděl dál (devalvoval), tak by si sice slušně natloukl, ale zraněním by nepodlehl. Místo toho však vyleze na vyšší ještě tenčí větev. Až praskne i tato, pak ho bude čekat pád, který by už nemusel vůbec přežít.