Výpověď z důvodů nevyplácení mzdy

V případě nevyplacení mzdy zaměstnavatelem ani v zákonem stanovené lhůtě po uplynutí termínu splatnosti má zaměstnanec možnost okamžitého zrušení pracovního poměru, nikoliv pouze k podání běžné výpovědi (tu ostatně může podat zaměstnanec kdykoliv i bez udání důvodu).

V případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem přísluší tomuto zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, není-li kolektivní smlouvou nebo individuální dohodou sjednáno odstupné vyšší.

Zaměstnanec může pracovní poměr zrušit okamžitě v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy nebo jakoukoliv její část do 15 dnů od uplynutí termínu splatnosti. V tomto případě se i dle výkladu Nejvyššího soudu nejedná o splatnost mzdy stanovenou individuálně v konkrétních organizacích zaměstnavatele (tzv. výplatní termín - ve vašem případě vždy k 15 dni v měsíci), ale o splatnost stanovenou obecně zákoníkem práce. Dle zákoníku práce jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou jejich složku. Tj. mzda (nebo plat) za měsíc červen jsou splatné ve smyslu zákoníku práce (bez ohledu na konkrétní výplatní termín v organizaci) do konce měsíce července. Prvním dnem, kdy zaměstnanec může okamžitě zrušit z uvedeného důvodu pracovní poměr, je potom 16. srpen.

Pokud jde o vámi uváděné plánované krácení mzdy zaměstnavatelem - zaměstnavatel nemůže jakkoliv jednostranně, bez souhlasu zaměstnance, zkrátit nárokovou část mzdy. I v případě nevyplacení části mzdy může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr a přísluší mu potom shora uváděný nárok na odstupné.

S ohledem na vámi uváděnou výši 60 % by se však mohlo jednat o jiný postup zaměstnavatele - tzv. částečnou nezaměstnanost. Tento postup je při splnění stanovených podmínek postupem zcela zákonným. Jde o případy, kdy zaměstnavatel nemůže z důvodu poklesu výroby nebo poklesu poptávky po jím poskytovaných službách přidělovat zaměstnancům práci v plném rozsahu týdenní pracovní doby (překážka na straně zaměstnavatele). V tomto případě na základě dohody s odborovou oraganizací nebo po rozhodnutí příslušným úřadem práce zaměstnavatel v určeném rozsahu nepřiděluje zaměstnancům práci a za tuto dobu, kdy nevykonávají práci (nejsou ani přítomni na pracovišti, mají tzv. nucené volno), přísluší zaměstnancům náhrada mzdy ve vši 60 % průměrného výdělku. Je zřejmé, že se jedná o jiný případ, než nevyplacení části náhrady mzdy a v tomto případě právo okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnanci nepřísluší.