Firma ArcelorMittal, kterou ovládá jeden z nejbohatších mužů na světě, žádá českou vládu, aby jí pomohla s výplatou mezd pro asi pět set zaměstnanců (zatím), které firma nepropustila, ale kteří sedí již několik měsíců doma a není pro ně žádná práce. A práce opravdu není: největší ocelářská firma v republice „jede" jen na 35 procent své kapacity.

Zatím není zřejmé o jakou formu pomoci podnik žádá. Má jít o překlenovací úvěr? Na jak dlouho? Čím má být garantován? Nebo se snad má jednat o jakousi dotaci?

Vláda zatím o celé věci nejednala, zatím si shání informace a podklady. Jako u každého jiného rozhodování bude vláda (doufejme) zvažovat pro a proti. Zkusme si to představit.

Začneme argumenty pro tvrdé odmítnutí: ještě vloni měla firma zisk 30 miliard korun, ještě na konci loňského roku měla na účtech volných 15 miliard korun a svým zahraničním sestrám (v rámci koncernu) půjčila téměř 25 miliard korun a to za - pochopitelně - velmi nízký úrok (není divu, že se menšinoví akcionáři bouří).

Podnik chce zjevně využít své dominantní pozice na trhu a tlačit stát ke zdi argumentem vysoké nezaměstnanosti. Rozumně hospodařící podnik má v těžkých dobách šáhnout do svých úspor a stáhnout si část velkorysých půjček příbuzným zpět. A navíc - když stát pomůže jedné firmě, hned bude mít ve frontě stovky dalších a to je prostě nepřípustné a nejsou na to (a nikdy nebudou) peníze. Z desítek milionů, o které se teď jedná, budou okamžitě miliardy, možná desítky miliard.

Navíc vláda pomáhat vlastně nesmí: neexistuje (a ani není navržen) zákon, který by výplatu části mezd státem výměnou za „nepropouštění" umožňoval. Podobná legislativa existuje v Evropě v Německu, Itálii a Francii. U nás ji vláda ani NERV - natož parlament - neschválili. Existuje pouze program pod ministerstvem sociálních věcí, který zaměstnancům v odstávce platí školení, vzdělávání a část mezd. Brzy má být vyhodnocen.

I u nás byla schválena pomoc automobilovému průmyslu a brzy bude navrch spuštěno i kontroverzní šrotovné. To přece pomůže i ocelářství!

...

Argumenty proti? I kdyby firma rychle dokázala stáhnout nějaké rozpůjčované peníze, stejně je pro ní - když stát nepomůže - výhodnější lidi propustit. Je logické, že po celé Evropě drží koncern v šachu i spoustu jiných vlád a nelze vyloučit, že vyrábět bude v budoucnu (recese se protáhne) především tam, kde budou vlády nejvstřícnější. Řada lidí si myslí, že nejbližší konkurent českého ocelářství, tedy oblast polských Katovic a Krakova, má dlouhodobě proti Ostravsku komparativní výhody (širokorozchodná trať až do Katovic, polský přístup k moři apod.). Vezme si někdo na triko zánik nebo tvrdý útlum ocelářství v Česku?

Firma sice měla donedávna gigantické zisky, jisté ovšem je, že v současné době práci pro lidi opravdu nemá a téměř 70procetní propad výroby je jasným dokladem.

Co má vláda dělat? S rozhodnutím určitě nemusí spěchat, navíc dosud netušíme, o jakou formu pomoci firma vlastně žádá. Pokud by měla vláda peníze půjčit, pak jedině s garancí vlastnického podílu. Vláda, NERV i legislativci by měli znovu prodiskutovat možnost přijetí zákona (Německo apod.), který dočasnou výplatu mezd státem umožňuje. V rámci množiny všech špatných řešení je „systémová" pomoc ze zákona lepší než pomoc rozhodnutá náhodně pod lobbistickým tlakem.

Každopádně: tak se to nějak rýsuje, že nás Mittal ještě přijde draho. A pány Topolánka, Kalouska a Paroubka asi hezky hřeje, že o tomhle nemusí rozhodovat sami. A bude hůř.