...tedy alespoň pokud jde o internetovou prezentaci. Prý to říkají "lidé v Bruselu", píše na svém blogu tamní zpravodaj Financial Times Tony Barber. Jejich web pro předsednictví dělá prý nejlepší dojem v dosavadní historii EU: "čistý, jednoduchý, inteligentně představený, celá stránka je jasná a přehledná". (Jak vidno, švédské předsednictví je prostě vyhlíženo s nadšením, ať udělá cokoli. Mazánci...)

Barber se rozplývá: "Zvlášť se mi líbí sekce "EU v našem každodenním životě", kde je také přehlídka 15 fotografií, které mají ilustrovat, jak předpisy a aktivity EU ovlivňují běžný život v Evropě." Jako třeba: "Psi a kočky cestující v rámci EU musí mít své vlastní pasy" ... "Zneužívané ženy mohou najít pomoc v azylových domech financovaných EU" ... "Čokoláda musí obsahovat aspoň ze čtvrtiny čistou čokoládu"... Barbera zarazila až fotka č. 7: "Ovce gotlandská (Gutefar - nad "a" je takové to švédské kolečko) se pase na Gotlandu díky tomu, že farmáře platí EU." Jaké to má být sdělení? váhá Barber. "Jako že Společná zemědělská politika není zas takovým vyhazováním peněz?"

*

Garri Kasparov ve Wall Street Journalu volá po "plné podpoře" íránských demokratů. Geniální šachista a zarputilý Putinův oponent pochopitelně i tady do komentáře přidal Putina: "Ruská ekonomika se potácí v potížích a Putin potřebuje prudký růst cen ropy, aby odvrátil pád své vlády. Takže pracuje na zesílení napětí na Blízkém východě a v íránské krizi spatřuje potenciální přínos – pokud vyhraje Ahmadínežád."

Kasparov polemizuje s hlavním komentářovým proudem, který chválí Baracka Obamu za zdrženlivost: "Fareed Zakaría dokonce přirovnal prezidentovo počínání k tomu, jak George H. W. Bush nesměle reagoval na blížící se kolaps sovětského svazu a jeho vlády nad východní Evropou v roce 1989. Jak vysvětlil pan Zakaría, "tyto režimy mohly snadno protesty rozdrtit a Sovětský svaz mohl poslat tanky." To je pravda. Ale Sovětský svaz posílal tanky na umlčení disidentů, když mohl. Diktatury používají sílu, když jim to může pomoci, nikoli když prezident Spojených států učiní silné prohlášení." Kasparov to srovnává spíš s Eisenhowerovou nečinností v roce 1956 nebo s pasivitou vůči invazi do Československa v roce 1968.

*

Bruselský zpravodaj Economistu – ano, Charlemagne tady prostě musí být – uvažuje nad námitkami Václava Klause vůči irským zárukám k Lisabonské smlouvě. A dospívá k závěru, že irské záruky smlouvu nemění – jsou spíše ujištěním, co vše v Lisabonu není a nemá být. Charlemagne volí ryze britskou metaforu: Je to jako nálepka "vhodné pro vegetariány" na pomazánce Marmite (to je taková ta patlačka, co ji dokáží jíst jedině Britové). A představte si, že vznikne fáma, že se do Marmite přimíchávají zbytky vepřového, takže ji přestanou jíst britští muslimové a židé. Vznikne vysoce zideologizovaný spor, kdy se bude na jednu variantu Marmite psát, že je halal (pro muslimy), a na druhou, že je košer (pro židy)... ale pořád to nic nemění na obsahu.

Charlemagne: "The Economist není žádným fanouškem Lisabonské smlouvy. A neudělalo na nás dobrý dojem, jak EU rozemlela evropskou ústavu a napasírovala ji do střívek zvaných Lisabon – právě proto, aby se vyhnula referendu v zemích typu Británie. Ale pan Klaus se mýlí, když říká, že Lisabon byl změněn příslibem, že se znovu otevře otázka počtu komisařů. Původní text Lisabonu říká, že by se měla komise početně ztenčit, ale stále nechává vládám otevřenou možnost, aby velikost komise kdykoli změnili jednomyslnou dohodou."

*

Blog Freakonomics před časem žertoval o zániku hotovosti. Ale teď zjišťuje, že člověk tak dlouho maluje čerta na zeď... Japonsko prý skutečně uvažuje o zákazu hotovosti – v rámci boje s deflací.