Už mám skoro za sebou první den ve Varech. Festival sice začíná až v pátek, ale letos na něm pracuju trochu více, takže jsem se sem jela aklimatizovat už včera spolu s členy Festivalového deníku. Aklimatizace šokem zahrnuje především téměř celodenní pobyt v uzavřené kukani, kde člověk ani neví, jaké je venku počasí. Občas je ale třeba protáhnout nohy, takže už vím, že venku je poměrně zataženo a prší.
Obhlídkou okolí Thermalu jsem zjistila stav příprav, takže už mohu sdělit, že nafukovací kino Espace Dorleans, které ještě ráno nebylo nafouknuté, už se vesele tyčí na parkovišti vedle Thermalu a zevnitř se ozývají rány kladivem. Stojí už i festivalové pokladny, některé ze stánků s občerstvením před Thermalem nebo press centrum, zatím poněkud opuštěné (zalidňuje ho jen jeden člen ochranky).
Když tudy člověk prochází, tak tu vládne podivné, neznámé ticho a šero a člověk si tak nemůže být jistý, jestli festival náhodou už nějak za jeho zády neproběhl a teď už končí. No, snad ne, filmů už se nemůžu dočkat a už se těším, že zítra si konečně vyzvednu nějaké lístky na pátek.
Hotové jsou totiž už i katalogy a programové brožury, kterými se tu teď všichni probíráme a děsíme se množství filmů, které rozhodně nemlůžem stihnout všechny vidět. Letošní design všech materiálů i výzdob je velmi elegantní v černobílé kombinaci, před Thermalem jsem ale zahlédla - ještě jen na zemi ležící, lehce pomačkaný - velmi barevný billboard, krterýá bude zdobit cestu do Velkého sálu.
Před výstavbou jsou ještě plakáty zdobící říčku Teplou, na té jsou zatím k vidění jen kachny. Co ovšem nechybí, to jsou tradičně otylí lázeňští hosté vyvalující se v červených sedačkách u recepce Thermalu. Už se těším, až je uvidíte i vy...
