Pětiminutový běh za Antikristem – a co z toho bylo?

V 22.15 skončila v Aeroportu výborná PechaKucha Night, v 22.20 jsem vyběhla, já nesportovkyně, na zběsilý běh do Thermalu, kde v půl jedenácté začínala napjatě očekávaná projekce Trierova Antikrista. Film začal v 22.30, skončil před pár minutami a já si říkám - stálo mi to za to?

Na té projekci jsem každopádně chybět nemohla, všichni jsme tam napjatě očekávali, jaký je ve skutečnosti kontroverzní film, který na letošních Cannes novináři povětšinou odmítli - a který následně získal cenu za nejlepší herecký výkon pro Charlotte Gainsbourgovou. Pověsti nelhaly - i ve Velkém sále Thermalu zaznívaly výkřiky hnusu a nevěřícný smích při zvláště odporných momentech filmu, který sleduje hluboký žal matky tragicky zemřelého dítěte.

Gainsbourgová ztvárnila matku, Willem Dafoe pak jejího muže, který se se ztrátou snaží vyrovnat racionálně a svou ženu provází speciální terapií, která spočívá v pobytu v hlubokých lesích v místě poeticky/symbolicky zvaném Eden, kde si hrdinka naplno prochází všemi fázemi svého smutku, od zoufalství přes bolest a úzkost až k drastickému finále. Už v recenzích z Cannes se mluvilo o explicitních scénách násilí, sexu a sexuálního mrzačení a (sebe)poškozování, takže pozorní čtenáři už vědí, těm zbylým si netroufnu prozrazovat.

Antikrist je film nepříjemný, zneklidňující, vysilující, chorý, iritující, hnusný a zprostředkovávající hluboký žal nad ztrátou milovaného dítěte. Zároveň je ale také (ne?)záměrně směšný, v taktéž už mnohokrát popsaných scénách s mluvící liškou, roztomilými koloušky a Charlottiným třeštěním. A občas také jednoduše nudný a statický, protože akci nahrazuje jen nekonečnými (sebe)terapeutickými promluvami hrdinů, které občas zanikají jen v tepotu srdcí, dětském pláči či reji padajících žaludů.

Film nemůže nevyvolat otázky po tom, v jakém duševním rozpoložení ho asi Lars von Trier natáčel. A nabízí se i odpovědi, že i on vídá hnijící lišky, které na něj chrčí „Chaos vládne!" že i jeho život je temný vnitřní horor bez jakéhokoliv světýlka katarze. Snad tahle terapie přinesla klid nejen jeho hrdinům, ale i jemu. Jdu spát a už se děsím svých snů.