Dnešní koulařky jsou hubené chudinky, říká rekordmanka Fibingerová

Jen tři Češky se zapsaly do historie světové atletiky tak, že je nelze pominout. Milena Rezková, zlatá ve skoku do výšky na olympiádě v Mexiku (1968), Jarmila Katochvílová se svým stále platným světovým rekordem na 800 metrů, a pak Helena Fibingerová.

Také bravurní koulařka, dnes mimo jiné majitelka malé pekárny v Uherském Ostrohu a členka rady, která bude příští týden volit nového ředitele České televize, slaví šedesátiny. I když „slavit" není správné slovo. Oslavy tohoto typu bytostně nesnáší. „Pro mě bude pondělí normální pracovní den," prohlásila v rozhovoru pro agenturu ČTK Fibingerová, když byla tázána, zda uspořádá nějakou recepci.

Podívejte se na ty chudinky 

Fibingerová dodnes drží světový halový rekord z Jablonce nad Nisou. V hale, o které tolikrát říkala, že ji má nejraději, hodila 22,50 metru. Žádná jiná žena od té doby, od roku 1977, nedokázala koulí vrhnout dále. "Podívejte se na ty chudinky, na nich se třese sádlo," prohlásila Fibingerová, když se zamýšlela, proč je dodnes nepřekonána. "Tomu se musí člověk hodně věnovat, holky málo a špatně trénují, nejsou ochotny obětovat i změnu vizáže," dodala žena, která po skončení aktivní kariéry shodila čtyřicet kilogramů.

Vlastní osm titulů mistryně Evropy v hale, má bronz z olympiády, je světovou šampionkou.

Ale na rozdíl od Jarmily Kratochvílové, podobně úspěšné atletky, budí dnes hodně kontroverzních reakcí. Běžkyně Kratochvílová u atletiky zůstala (jako trenérka), Fibingerová na kouli úplně zanevřela a začala se věnovat podnikání a politice. Možná tady tkví příčina toho, proč se pamětníci slávy obou reprezentantek dívají na obě přece jen odlišně.

První střet s politikou zasáhl Fibingerovou už za minulého režimu. Komunistický režim se na pokyn Moskvy rozhodl bojkotovat olympijské hry v Los Angeles (1984) a Fibingerová měla tu „čest" oznámit to světu a televizním divákům. V tehdejší Československé televizi musela prohlásit, že jí moc těžko, ale že „kolem Los Angeles vznikla anomální situace, která nezaručuje čistotu olympijské myšlenky".

Po listopadu se politice nejblíž dostala jako členka stínové ženské vlády kolem tehdejší sociální demokratky Jany Volfové. V tomto „kabinetu" měla na starosti, co jiného, sport.

Skutečným průnikem do světa mocných však v případě atletky bylo až zvolení do Rady České televize. Fibingerovou sem navrhl Český atletický svaz a Český svaz tělesné výchovy.

Posměch místo obdivu 

Svým působením v radě získala opak toho, na co byla zvyklá v době sportovní kariéry: místo obdivu víc posměchu. „Kromě toho, že umí výborně vrhat kouli, umí také náležitě užívat svých pravomocí. Podle Filmového a televizního svazu vyhrožovala Fibingerová tvůrcům, kteří o ní chtěli pro ČT točit dokument, že jim zruší u šéfa ČT smlouvu," napsal o ní server Inventura demokracie. Svého silného kritika našla například v populárním moderátorovi Janu Krausovi, který ji řadí mezi ty členy televizní rady, jimž říká, že mají v hlavě jen bradla.

Sportem se dodnes dokáže uklidnit, vyčistit hlavu. Třikrát týdně brzy ráno vstane a jde běhat. Doma má saunu, žije prý střídmě. Kouli by ale už do ruky nikdy nevzala. "Jsem poloviční, občas mě bolí i ruka, takže na takové věci nemyslím," řekla.