Zdravotní "reforma" v USA a opatrný prezident Obama

Prezident Barack Obama se dnes (v sobotu 18. červnence) pokusil přebrat opět iniciativu v pomalu ale jistě kolabující debatě o reformě amerického zdravotnictví. Ve svém rozhlasovém vystoupení zopakoval své odhodlání dotáhnout reformu k (nějakému) závěru do konce roku 2009 a také opět přislíbil vetovat jakýkoliv návrh reformy, který by zvyšoval schodky státního rozpočtu.

A to může být problém. Předáci Demokratické strany, kteří vyjednávají konkrétní poodbu reformy zdravotnictví totiž doposud nebyli schopni přijít na to, jak rozšířit zdravotní pojištění  na zhruba 47 milionů dnes nepojištěných Američanů a přitom celý systém nezbankrotovat.

Prezident Obama ve svém rozpočtovém výhledu na příštích deset let počítal s náklady na rozšíření zdravotní péče ve výši 650 miliard dolarů. To byl ovšem hodně optimistický odhad, neboť počítal s tím, že zvýšení počtu pojištěných o 15% navýší náklady systému jen o 3%. Je pravda, že nejdražší pojištěnci jsou staří lidé a malé děti, za které stát platí již dnes, ale přesto lze pochybovat, že by se podařilo držet náklady tak nízko.

Kongres dnes již uznává, že náklady reformy budou okolo 1 bilionu dolarů a hledá, kde tyto peníze získat. Posledním plánem je "speciální daň" pro nejbohatší Američany ve výši 5,4% na příjmy a zavést povinnost pro firmy platit za své zaměstnance pojištění, nebo zaplatit speciální daň. Firmy s mzdovými náíklady nad 400,000 dolarů ročně by podle návrhu Demokratů měly buď zaplatit svým zaměstnancům zdravotní pojištění nebo platit daň ve výši 8% (přes intenzivní hledání není úplně jasné z jakého základu by se daň platila - podle některých zdrojů jen ze zisku, podle jiných z mzdových nákladů, což by bylo logičtější, ale pro firmy mnohem nákladnější). Firmy s mzdovými náklady pod 250 tisíc dolarů by byly od daně osvobozeny. Podle návrhu by pokuta ve výši 2,5% mzdy hrozila i těm Američanům, kteří si zdravotní pojištění nepořídí.

Podle předsedkyně Sněmovny reprezentantů by tyto nové daně měly přinést až 550 miliard dolarů během příštích 10 let a měly by tak pokrýt více než polovinu z očekávaných nákladů reformy. Další miliardy "dobrovolně" dodávají pojišťovny i poskytovatelé zdravotní péče, takže formálně se možná podaří dosáhnout toho, aby návrh byl rozpočtově neutrální.

Například 180 miliard dolarů by americké vládě mělo „ušetřit" otevření výběrových řízení na péči o dlouhodobě nemocné. Zhruba 10 milionů Američanů je dnes v tzv. Medicare Advantage programu, kde mají nárok na lepší péči než v standardním Medicare programu. Vláda dotuje každého účastníka tohoto programu ročně částkou okolo 1000 dolarů a prezident Obama chce snížit tuto státní dotaci, resp. omezit další zvyšování nákladů. Pokud by se mu ovšem skutečně podařilo ušetřit 180 miliard dolarů, většina soukromých pojišťoven by ho přestala nabízet a přenechaly by tyto pacienty státnímu systému Medicare. Pro 10 milionů pacientů by to ovšem znamenalo omezování zdravotní péče, což by mohlo výrazně ohrozit popularitu prezidenta i dalších Demokratických kandidátů ve volbách, které budou již příští rok na podzim. I proto se skupina demokratických kongresmanů, tzv. Blue Dogs, staví proti návrhům své šéfové a hrozí, že proti nim budou hlasovat.

Horší je, že odhadům politiků nikdo nevěří a že navrhovaný systém nijak neřeší hlavní problém amerického zdravotního systému - jeho obrovské náklady a byrokratický chaos. Nezměňený by měl zůstat i hlavní princip - tj. zaměstnanecké zdravotní pojištění, ačkoliv jde o systém neefektivní a zbytečně drahý. V předvolebních debatách kandidát Obama často obviňoval svého soupeře Johna McCaina že nechce důsledně reformovat zdravotní systém v USA. Po půl roce v Bílém domě se dá říci, že ani prezident Obama nemá na zásadní reformu odvahu.