Zapomeňte na Borata. Je tu Brüno

Už podruhé za sto let se svět spikl proti největšímu Rakušanovi své doby jen proto, že chtěl dělat věci jinak. Nově.

Tak zní jedno z ústředních hesel Brüna, rakouského módního reportéra a "nejznámějšího evropského homosexuála od doby Arnolda Schwarzeneggera". Brüna určitě znáte - jako spoluautora populárního módního žurnálu FunkyZeit, nejsledovanějšího zábavního pořadu ve všech německojazyčných zemích vyjma Německa. A také "nejstylovějšího bulimika od doby Lady Diany".

Sacha Baron Cohen je zkrátka zpět a jeho příznivci - i odpůrci  - se mají nač těšit.

Borat? SO 2006. Willkommen, Brüno.

Do českých kin konečně míří další mistrovský opus tohoto famózního britského komika. Koncept je podobný, jako v případě Borata: konfrontovat, mystifikovat, šokovat. A skvěle pobavit. Větší ambice Brüno nemá. Nemá smysl jej ani hodnotit z hlediska filmového řemesla, zbytečné jsou i spory o tom, které scénky vycházejí z komikovy schopnosti pro okamžitou improvizaci, a které byly připraveny ve scénáři. Cohen se nebojí provokovat, a snaha pobavit a šokovat mu skvěle vychází.

Namísto kazašského novináře tentokrát Sacha Baron Cohen představuje chronologicky nejstarší ze svých rázovitých figurek, kterou před lety stvořil ve svých skečích v pořadu DA ALI G SHOW: Cohen, který počátkem devadesátých let sám krátce působil jako manekýn v britském módním průmyslu, tu využil své zkušenosti a vytvořil fiktivní postavu přesně vystihující a parodující všechny stereotypy a mýty kolující o homosexuálech působících v módní branži.

Brünovi je právě devatenáct let, žádná homosexuální praktika pro něj není "netradiční" nebo "příliš bizarní" (o čemž se na plátně diváci, doufejme, že všichni budou starší osmnácti let, budou moci přesvědčit dosyta. vězte, že uvidíte všechno. Uvidíte i to, co jste vidět nechtěli. Uvidíte i to, o čem jste možná vůbec neměli ponětí, že lze uskutečnit.)

Brüno má senzační melír a "nejvíc nejtrendovitěší" oblečky (respektive outfity) - a je zjevné, že většina jeho prupovídek pronášených brilantní angličtinou s těžkým vídeňským akcentem je do češtiny nepřeložitelná. Brüno je zkrátka jako každý obyčejný Rakušan - chce postavit dům, pod ním sklep, a v něm vychovat rodinu.

Poté, co v rámci přípravy dalšího dílu FunkyZeit Brüno pronikl do zákulisí (skutečného) milánského Fashionweeku, kde podle očekávání ztropil skandál, byl nucen se uchýlit do exilu - a kam jinam se může uchýlit rakouský übergay, než do některého z amerických republikánských států? A tak se roztáčí kolotoč historek a příhod, z nichž ta se sváděním (skutečného) republikánského senátora, sezení u pastora, který přivádí alabamské gaye na pravou víru, či online přenos z depilace a bělení Brünových intimních partií patří k těm uměřenějším.

A jestliže jste si mysleli, že Borat zlomil většinu filmových tabu, vězte, že Brüno je přesně ta postava, která vám na plátně (ne)chyběla. Přesvědčte se o tom sami. Do české distribuce vstupuje 6. srpna.