Zpětná vlna finanční krize – recese a úvěry

Finanční svět se s velkými obtížemi vyrovnal s toxickými sekuritizovanými hypotékami. Korekce cen nemovitostí, zvýšení objemu nesplácených hypoték a následná finanční krize přinesla obrovské ztráty mnoha investorům a výrazně změnila tvář Wall Street. Akciové trhy, včetně finančních titulů, v posledních měsících a týdnech šplhají opět vzhůru. Na cestě je mnoho rizik. Jedním z nich je negativní vliv recese na ostatní typy úvěrů. Krizi spustili hypotéky, v druhém sledu ovšem následuje zhoršení kvality firemních úvěrových portfolií, spotřebitelských úvěrů a půjček z kreditních karet. S varováním přišly při zveřejnění výsledků za 2Q Citigroup a Bank of America, v Evropě se k nim dnes přidala Deutsche Bank.

Míra nesplácených spotřebitelských úvěrů nyní velmi rychle stoupá v USA a Velké Británii, kde je zároveň zadluženost domácností největší v relaci k disponibilnímu důchodu. V kontinentální Evropě lze očekávat podobné trendy, zvláště v zemích výrazně zasažených recesí a zvýšením nezaměstnanosti. V zemích eurozóny nedosahuje finanční páka domácností takové výše jako v anglosaských zemích, nevýhodou je ovšem nejasná situace ve finančním sektoru. V USA proběhly zátěžové testy a banky doplnily předepsaný objem kapitálu. V Evropě se vlády a centrální banky ke stejnému kroku neodvážily. Připravenost evropských bank na zhoršení úvěrových portfolií tak zůstává nejasná.

O jak velký problém jde? V USA dosahuje objem spotřebitelských úvěrů zhruba 1,9 bilionu dolarů a Mezinárodní měnový fond odhaduje, že ztráty z těchto úvěrů dosáhnou 272 miliard dolar. V Evropě (včetně Velké Británie) dluží domácnosti 2,5 bilionu dolarů a ztráty z těchto úvěrů způsobené současnou recesí jsou odhadovány na 175 miliard dolarů. Jak již bylo uvedeno, evropské domácností jsou relativně méně zadlužené než jejich protějšky v USA, vyjma Velké Británie, Evropa ale prochází hlubší recesí. Podle průměrných odhadů (Bloomberg) by měl výkon americké ekonomiky letos klesnout o 2,5 procenta, eurozóně je předpovídán pokles o 4,3 procenta, Velké Británii o 4,1 procenta.

Téma recese a nesplácených úvěrů si zaslouží pozornost také v České republice. V letech 2005-2007 byl objem ohrožených úvěrů (nesplácené déle než tři měsíce) poměrně stabilní a pohyboval se kolem 50 miliard korun. Loni se zvýšil na 67 miliard a letos v květnu již dosahoval 85 miliard korun. Podíl ohrožených úvěrů na celkovém objemu poskytnutých úvěrů se zvýšil z 2,6 procenta na konci roku 2008 na 4,1 procenta v současnosti. Recese se nicméně projevuje v kvalitě úvěrových portfolií s určitým zpožděním. Vrcholu by problém s úvěry měl dosáhnout v průběhu příštího roku, kdy podíl ohrožených úvěrů přesáhne 10 procent. Banky budou muset letos a příští rok vytvořit na tyto úvěry opravné položky v objemu zhruba 90 miliard korun (2,5 procenta HDP).

Globální ekonomika má patrně to nejhorší za sebou. Cesta z finanční krize a recese ovšem může být trnitá. Finanční sektor v USA i Evropě musí počítat s dalšími ztrátami. Se stoupající nezaměstnanosti bude přibývat problémů i na českém úvěrovém trhu. Z jistého úhlu pohledu jde o novou věc. Česká ekonomika zažila v 90. letech problémy s firemními úvěry. Nyní půjde navíc také o problémy s hypotékami a spotřebitelskými úvěry, které prošly v minulých letech výraznou expanzí.

Tento text byl v upravené podobě publikován v deníku E15.