Volně citovanými slovy samotného zákona je „zaměstnavatel z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců“ (§ 248 odst. 1 věta první zákoníku práce). Zaměstnavatel tedy předmětným právem kontroly v obecné rovině disponuje. Zda ze strany zaměstnavatele v konkrétních případech nedochází ke zneužívání tohoto práva (zejména k přesahu „nezbytného rozsahu“), to pro nedostatek bližších údajů nedokážu posoudit.

Podotýkám pouze, že zmiňované právo kontroly je omezeno i v jiném směru – věta druhá citovaného ustanovení požaduje, aby byly zachovány práva zaměstnance vyplývající z úpravy tzv. ochrany osobnosti (§ 11 a následující občanského zákoníku) a dále že eventuální osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví. Zda jsou v konkrétním případě porušovány tyto normy, to opět pro nedostatek bližších údajů nedokážu bohužel posoudit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist