Čejka neprojde cutem. Náladu si spravil na rybách

Po čtvrtečním úvodním kole golfového turnaje Moravia Silesia Open přiznal Alex Čejka, že místy ze své hry „stříkal“. Trápil se a výsledkem bylo 75 ran, tři nad par. Ve druhém kole se zlepšil. Zahrál přesně par hřiště, jenže v celkovém součtu zůstal tři rány nad normou hřiště.

A to pro osmatřicetiletého českého rodáka s německým pasem, který byl jednou z největších hvězd obnovené premiéry turnaje European PGA Tour na českém území, znamenalo, že téměř se stoprocentní jistotou neprojde cutem, že se nekvalifikuje mezi 65 nejlepších hráčů do závěrečných dvou kol. „Je to zklamání. Projít cutem jsem měl v plánu,“ přiznal Čejka.

Tři rány nad par, to asi není důvod ke spokojenosti?
Samozřejmě, že jedna rána nad by byla lepší. To by mi ještě dávalo šanci na postup. Hrál jsem špatně hlavně první den. Ale chyby jsem dělal i dnes. Hned po prvním birdie (rána pod normu jamky) přišla rána pod pás, když jsem zahrál double bogey (dvě rány nad normu jamky, pozn.).

Měl jsem další šance, ale nic mi tam nespadlo. Když to nejde, tak to prostě nejde. Ale nezabalil jsem to. Ještě jsem zabojoval. Na sedmičce mi scházel jen centimetr k birdie. Škoda. Kdyby to vyšlo, mohlo mě to znovu nabudit.

Takže zklamání?
Cut jsem měl v plánu, jenže poslední příprava byla tak trochu neštěstí. Nepřišly mi hole, musel jsem trénovat s jinými. Ty svoje jsem dostal až večer před prvním kolem. Ale nechci se vymlouvat. Takový nejsem. Zklamaný ale ano.

Do druhého kola jste vstupoval se třemi ranami nad par. Byl vůbec ještě reálný postup do finálových kol?
Kdybych zahrál v prvním kole osmdesát, tak už jsem reálnou šanci neměl. Ale tři nad, to není problém. Ovšem jen za předpokladu, že budete druhý den hrát bez chyb. S takovými chybami jako jsem dnes dělal, to ale nejde.

Měl jste problémy se sebou, nebo s hřištěm? Jak bylo vůbec připravené?
Hřiště bylo super. Greeny byly velice dobré. Na úrovni turnajů European Tour. A když srovnám roughy (vysokou trávu mimo fairwaye) třeba s Mnichovem, kde jsem hrál, tak tam nebyly tak brutální jako tady.

Občas se z nich dalo hrát jen s velkými obtížemi. Hřiště v Čeladné je ale férové. Když hrajete dobře, můžete skórovat, ale také neodpouští chyby. Ostatně, předpokládám, že vítěz dokončí s výsledkem tak třináct, čtrnáct ran pod par, a to je stejně jako na jiných velkých evropských turnajích.

Jakou dáváte turnaji perspektivu?
Je to zatím nejlepší turnaj, co jsem u nás zažil. Samozřejmě se pořadatelé teprve učí a za rok to bude ještě lepší. Dosud jsem neslyšel nic negativního. Hráči jsou spokojení, je tu dobrý servis. Byl jsem překvapený i z toho, kolik přišlo diváků. O víkendu to bude ještě lepší.

A co vy? Přijedete za rok opět?
Rád bych. Ale musím dostat pozvánku, protože už nejsem členem evropské tour. Ale určitě bych zase rád přijel.

Jak si zkrátíte čekání na definitivní rozhodnutí, jaký výsledek ještě zajistí postup do finálových kol?
Půjdu na ryby. Měl bych asi trénovat, ale nějak se mi nechce. Půjdu na ryby. Ale stejně si ještě zatrénuji. Neznamená to, že když neprojdu cutem, že tím končím. I zítra budu trénovat a v neděli už možná poletím do Ameriky. Ušetřím tak jeden den.

Jaký úlovek by vám spravil náladu?
Ryba. Jakákoliv. I ta nejmenší.

To vám stačí?
My totiž máme sázku o to, kdo chytí první rybu. Já, táta a můj caddie. Záleží na tom, kdo něco chytí jako první. A je jedno, jestli má půl metru, dva centimetry, nebo dvacet kilo. Chytali jsme už předevčírem a sázku jsem vyhrál.

A o co šlo?
O sto korun (smích).

Jaký jste vůbec rybář?
Teď už moc šancí nemám. I tady jsem si musel pruty koupit. Ale když mně bylo třináct, čtrnáct, tak jsem s dědou chodil často. Teď už tolik ne.

A utíkal jste někdy před porybným?
Jo, jo. A nechal jsem tam tehdy i pruty, jaký to byl fofr (smích). To bylo v Německu a tam to není sranda. Hrozí tam vysoká pokuta. Tady se to dá ukecat, ale tam ne.

A co tady, rybářský lístek máte?
Nemám, ale rybník patří majiteli místního golfového hřiště. Tak nám snad nic nehrozí.