O milosrdnosti lidské paměti

Lidská paměť má úžasnou vlastnost. Většinou převáží vzpomínky na příjemné události. Ekonom by řekl, že negativní vzpomínky jsou v paměti diskontovány více než příjemné zážitky. Zkrátka nepříjemné věci jsou z paměti vytěsňovány (a nejen minulé, ale i ty současné, či očekávané budoucí). Tento postřeh lze vystopovat již u Johna Miltona, který mu dal název „silver lining“. 

Jak je to dlouho, kdy Wall Street a Canary Wharf zely prázdnotou a přemítalo se o schopnosti tržní ekonomiky přežít? Jen několik málo měsíců. Nyní je vše zapomenuto. Finanční domy v USA i Evropě překvapují skvělými výsledky, jichž dosahují díky výraznému zvýšení aktivity na finančních trzích a opětovnému navýšení hodnoty toxických aktiv. Ještě nedávno by nepřežily bez asistence veřejných prostředků, nyní ohromují svými zisky. Akciové trhy jsou téměř o polovinu výše než v březnu. Zvyšují se odhady na to, kam vystoupají do konce letošního roku. Optimismus na trzích je ospravedlňován optimismem v ekonomice. Prognózy HDP začaly stoupat vzhůru. Jedna z bank na Wall Street ze dne na den zvýšila svůj odhad růstu americké ekonomiky v druhé polovině letošního roku z jednoho na tři procenta. 

Byla vůbec nějaká krize? Kdyby se někdo probral z dvouleté hibernace a přečetl si zprávy z finančních trhů, neuvěřil by. Přesvědčit by ho mohly snad jen údaje o rozpočtových deficitech a veřejných dluzích. Zůstává ještě jedna upomínka, nezaměstnanost. Poslední data ze zámoří sice překvapila mírným poklesem, otázkou je, nakolik je to tvorbou nových pracovních míst, nebo nezájmem o hledání práce lidmi, kteří jsou bez práce již delší dobu. V Evropě včetně Česka nezaměstnaných stále přibývá. Wall Street si může mnout ruce, „main street“ si ještě bude muset chvíli počkat. 

Klíčovou otázkou je, zda milosrdnost lidské paměti dovolí zapomenout na příčiny finanční krize. Paralelou by mohly být války. Kolik jich jen lidstvo muselo postoupit, a přesto se i v dnešních dobách na některých místech světa občas rozhoří ozbrojené konflikty. Finanční zbraně hromadného ničení dnes ovšem dosahují podobné účinnosti jako zbraně konvenční. Je nasnadě, že do příštího válečného konfliktu na Wall Street by neměl být zatažen celý svět. Jinými slovy, rizikové oblasti investičního bankovnictví nesmí ohrožovat fungování finančního systému. Člověk nemusí být zatvrzelý pesimista, ale ten, kdo se nepoučí z chyb, je odsouzen k jejich opakování.

Text byl publikován v Respektu 9. srpna tohoto roku.