Brigádník a nárok na odstupné

Při odpovědi vycházím z údajů uvedených ve vašem dotazu a s touto výhradou podávám odpověď (nelze vyloučit, že při prostudování vaší pracovní smlouvy a následných dodatků by bylo možné situaci posoudit jinak). Z obsahu vašeho dotazu vyvozuji, že máte uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou, která je, resp. byla podle potřeby několikrát prodlužována; nebyla sjednána zkušební doba. Při prozatím posledním prodloužení pracovní smlouvy došlo ke sjednání trvání pracovního poměru do 31. 8. 2009.

Pokud nebude na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance písemným dodatkem k pracovní smlouvě, podepsaným oběma smluvními stranami, pracovní poměr opětovně prodloužen do určitého data, váš pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby, tj. dnem 31. 8. 2009 (s dále uvedenou výhradou). V takovém případě nemáte nárok na odstupné – to přísluší zaměstnanci v případě výpovědi zaměstnavatele zaměstnanci ze zákonem stanovených důvodů (zjednodušeně je lze označit jako tzv. organizační důvody). Pro úplnost ještě uvádím, že odstupné náleží zaměstnanci ještě v některých dalších zákonem stanovených případech rozvázání pracovního poměru, ne však při skončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby v případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, jako je tomu ve vašem případě. Z vašeho dotazu však jednoznačně nevyplývá, zda jste skutečně „něco podepsal“, a pokud ano, jaký byl obsah tohoto dokumentu. Mohlo by se totiž jednat o dohodu o ukončení pracovního poměru před uplynutím sjednané lhůty. Pokud jste takovou dohodu podepsal a nebylo v ní uveden jako důvod předčasného ukončení některý ze shora zmiňovaných organizačních důvodů, ani v takovém případě by vám nárok na odstupné nevznikl. Pokud by v dohodě některý z organizačních důvodů uveden byl, nárok na odstupné by vám vznikl, a to minimálně v rozsahu trojnásobku průměrného výdělku. Pokud by uvedený dokument „ať jdu něco podepsat“ představoval výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů ze strany zaměstnavatele, měl byste v takovém případě rovněž nárok na odstupné. Tuto situaci však nepředpokládám, neboť výpověď je jednostranným úkonem ze strany zaměstnavatele, souhlas s výpovědí ze strany zaměstnance se nevyžaduje (resp. je irelevantní); v úvahu by připadalo pouze potvrzení o převzetí výpovědi. Výpověď je natolik zásadním a mezi zaměstnanci známým dokumentem, tj. předpokládám , že v případě podání výpovědi byste jistě tuto skutečnost v dotazu zmínil. Ani ze strany zaměstnavatele takový krok nepředpokládám, neboť 14 dní před skončením pracovního poměru uplynutím doby určité by takový krok ze strany zaměstnavatele (s důsledkem placení odstupného) byl krokem značně nelogickým a pro zaměstnavatele nevýhodným…

Pro úplnost dále uvádím, že pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky může být uzavřen, případně celkem postupně prodlužován na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. Pokud však od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Uvedené omezení se rovněž nevztahuje na případy, kdy ke sjednávání pracovního poměru na dobu určitou dochází na základě zvláštního právního předpisu (např. u pracujících starobních důchodců), nebo jde–li o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu jeho překážek v práci (např. při mateřské a rodičovské dovolené, dlouhodobé nemoci apod.).