Ze služebních cest se vracívám s nejrůznějšími zážitky. Tentokrát bych se o něj rád podělil. V jednom z podniků automobilového průmyslu viselo kousek za recepcí na výtahu upozornění: "Použití výtahu jen pro handicapované, nemocné, těhotné ženy apod." Pochopil jsem, že se nejedná o poruchu, nýbrž o snahu maximálně uspořit náklady. Konec konců, administrativní budova měla jen tři podlaží.
Musím přiznat, že se k tomuto zážitku v myšlenkách stále vracím: jako každý člověk pracující v kanceláři totiž trpím nedostatkem pohybu. Tento nedostatek se snažím kompenzovat i chozením po schodech, pokud to situace dovolí. V budovách, kde se vyznám, si "zasportuji", ale problém přichází v neznámém prostředí.
Stále více zjišťuji, že moderní architektura z nás dělá ještě větší lenochy. V řadě budov vás cesta zavede rovnou k výtahům. Když však chci dostát svému předsevzetí, čeká mě problém. Kde najít schodiště? Povětšinou je úplně stranou, za mnoha požárními dveřmi. Pokud už se vám podaří dveře velkou silou otevřít, velmi pravděpodobně vás při projití praští nebo skřípnou.
Jednou se mi skryté dveře ke schodišti podařilo objevit i projít bez úrazu, ale čekala mě další překvapení, počínaje nelibým vzhledem přes zápach, rozbité světlo až po absurdní situace, kdy jsem se na schodiště sice "propašoval", ale nebylo z něj úniku. Dveře se za mnou neprodyšně uzavřely.
Čím to, že z moderní architektury schodiště mizí, když propagace zdravého životního stylu na nás číhá na každém rohu? Chození po schodech k němu snad nepatří? Starším budovám přece dominují schodiště.
Namátkou mě napadá ministerstvo dopravy nebo financí. Schodiště tvoří nejen krásnou, ale i praktickou součást budov. Potkáte na něm podstatně více lidí než ve výtahu. Schodiště nepodléhá energetickým výpadkům. Po schodišti můžete vesele cupitat každý den. Uděláte něco pro své zdraví a můžete si v klidu prohlédnout budovu, ve které trávíte část života.
Nakonec si dovolím trochu optimismu. Budova, kterou zmiňuji v úvodu, měla hned vedle zakázaného výtahu schodiště bez požárních dveří a dalších komplikací. Kancelářská budova, ve které několik let sídlím, má nádherné moderní schodiště navazující na atrium.
Takže nic není ztraceno. Jen neznám řešení pro mnohopodlažní budovy. Třeba výstup do čtyřicátého podlaží by byl sice dobrou přípravou na vysokohorskou turistiku, ale absolvovat jej každý den? Tak mě napadá, že v těchto případech by mohly výtahy zastavovat třeba jen v každém pátém patře, co myslíte?
Text vyšel také v HN
