Co všechno se neobjeví mezi volebními sliby. Cituji z oficiálního dokumentu jedné strany: „Důchody budou státem garantovány ve výši 55 % čisté mzdy.“ To jako každému? Těžké sousto pro ekonomovu trávicí soustavu. Doslovné splnění takového slibu by znamenalo naprostou revoluci ve vyplácení důchodů. Pracující s hrubou mzdou kolem 15 tisíc korun měsíčně by ale nejspíš splakali nad výdělkem. Jejich příjem by se odchodem do penze zřejmě propadl pod hranici životního minima, a to bez ohledu na nastavení okrajových podmínek vyslovené garance, z níž není zřejmé, zda by základem byla čistá mzda těsně před důchodem, v posledních deseti letech zaměstnání, nebo v průměru za celý život.

Pátrání po chybějících okrajových podmínkách na webu strany vrátí čtenáře zpátky na zem. Jiná formulace téhož slibu totiž nezmiňuje garance, ale jen úsilí, „aby se reálná hodnota důchodů udržela alespoň na úrovni 55 % průměrné čisté mzdy“. I tato, zdánlivě pochopitelnější formulace, ovšem má své mouchy.

Pojem čistá mzda je každému zaměstnanci dobře známý z jeho výplatní pásky. Jde o hrubou mzdu po odečtení povinných odvodů, zálohy na daň z příjmu a s přičtením slevy na dani. Pojem průměrná čistá mzda ovšem ani česká, ani jiná evropská statistika nezná, a to z pochopitelného důvodu. Zatímco vyplacené hrubé mzdy jsou součástí vykazovací povinnosti podniků, údaje o čistých mzdách z nich nelze přímo odvodit. Procento odvedené daně z příjmu se totiž liší podle rodinného stavu a počtu dětí, z zemích s daňovou progresí navíc závisí i na absolutní výši hrubého příjmu. Když Eurostat porovnává míru zdanění práce v jednotlivých zemích EU, omezuje se v zájmu zajištění srovnatelnosti na jedinou, nejčetnější skupinu populace: svobodné s hrubým příjmem na úrovni dvou třetin národního průměru.

Postupujme při hodnocení volebního slibu obdobně a vyjděme ze situace svobodného daňového poplatníka s průměrnou hrubou mzdou. Pomiňme problém, že rovněž pojmy průměrná hrubá mzda a reálná hodnota důchodu je třeba upřesnit. Pro důchodce nejkonzervativnější případ definice počítá s průměrnou hrubou měsíční mzdou za letošní první čtvrtletí ve výši 22941 Kč, která ponechá poplatníkovi v čistém 17875 Kč. Poměr průměrného důchodu za březen 2009 ve výši 10393 Kč k čisté mzdě pak vychází na stále nadlimitních 58.1%.

Otázkou je, proč se tvůrci programu odhodlali srovnávat důchody s těžko uchopitelnou čistou mzdou spíš než jednoznačnější hrubou mzdou. Důvody se nabízejí dva. Jednak vypadá číslo 55% lépe než by vypadalo věcně srovnatelných 42% na bázi hrubé mzdy. Jednak si politici takto uchovají jeden způsob navíc, jak dostát svému slibu. Připusťme, že se hrubá mzda v ekonomice zvýší na průměrných 24500 Kč, aniž by se přitom změnila výše důchodů. To povede k poklesu poměru průměrného důchodu k výše definované čisté mzdě na 54.8%, tedy pod limit. Nebude-li ve státní kase dost prostředků na zvýšení důchodů, neboli ke zvýšení čitatele zlomku, lze se k limitu vrátit snížením čisté mzdy, neboli upravit jmenovatele. Jak? Stačí zvýšit zákonné odvody na sociální pojištění. Bude-li k takovému řešení politická vůle, nemusí být na překážku ani fakt, že podílem sociálních odvodů na HDP zaujímalo podle Eurostatu Česko v roce 2007 první příčku v rámci sedmadvacítky EU.

Závěr obecný: Ve věčném dilematu volebních programů mezi sliby vágními, které voliče příliš netáhnou, a sliby konkrétními, které jsou těžko splnitelné, se objevil nový model. Formulace, jež se tváří jako konkrétní, ale snesou bezpočet výkladů. Závěr konkrétní: Důchodci, nejásejte předčasně. I kdyby bylo mírně hůř, pořád se do stranických tabulek přiměřenosti důchodů vejdete.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist